Park je ohraničen ulicemi Černokostelecká, Révová, Na palouku a Na výsluní. Svažuje se k jihu. Najdeme zde dětské hřiště, několik plastik, pomník občanům Strašnic, kteří zahynuly při německé okupaci. Park je slunný, svažuje se od severu k jihu.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 – 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916. Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.  

Autobusová zastávka VYsočanská ve stejnojmenné ulici slouží pro dopravu ve směru Vysočany, Prosek, Střížkov, Žižkov.Pojmenování zastávky je odvozeno od stejnojmenné ulice, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Městské opevnění bylo typickým rysem středověkého Krumlova, budovaného již od počátku 14. století. Důmyslný obranný systém města tvořily zdvojený pás hradební zdi, devět bran a několik bašt. Do dnešní doby se zachovala jen jedna brána (Budějovická), torzo hradební zdi při mostu Dr. E. Beneše a bašta z počátku 16. století v blízkosti bývalého panského pivovaru. Budovějovické bráně je věnováno samostatné heslo. Latránská brána stávala někde poblíž spojnice ulic Pivovarská a Latrán. Byla třípatrová, vysoká zhruba 24,5 m. Před bránou byl dřevěný padací most. Měla nízký a úzký průjezd což bránilo stále se zvyšujícímu provozu, v roce 1848 ji navíc poškodila povodeň a tak byla následně v letech 1848-52 zbořena. Druhá Latránská brána stávala při Lazebnickém mostu na straně Latránu. Byla jednopatrová a zbořena roku 1835 při rekonstrukci mostu. Mostecká brána (vnější), stávala při Lazebnickém mostu v Radniční ulici. Byla dvoupatrová a uvnitř se nacházel menší byt. Pro špatný stav byla v roce 1860 zbourána. O kousek dál stála ještě  druhá Mostecká brána (vnitřní). Dvoupatrová věžní stavba byla vysoká zhruba 18,5 m. I tato byla pro špatný stav zbourána, avšak o něco dříve v letech 1842-44. Obdobný systém jako u Mostecké brány byly vystavěny i Kájovské brány (v blízkosti dnešního mostu Dr. E.Beneše). Jedna stála přímo u mostu, byla třípatrová s nápadně vysokou střechou. Využívaná jako skladiště. Zbourána v roce 1860. Druhá stojící o kousek dál byla čtyřpatrová vysoká 24,5 m. V prvním patře se nacházel menší byt, přístupný vnějším schodištěm. Zbourána byla v roce 1842. Cestu od jihu střežila poslední brána zvaná Horní. Stávala na konci mostu mezi dnešními domy čp. 152 a 153 v Horní ulici. Byla nejvyšší městskou branou (31,5 m), na jejím vrcholku byl malý zvon, který odměřoval pracovní dobu horníkům nedaleko těžících stříbro. I když se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bran, padla jako první v roce 1839. Poslední devátou bránou byla brána stojící v Široké ulici, o ní však nejsou zprávy.