Informační a kulturní centrum města Sedlec-Prčice a oblasti Český Merán vám nabízí turistické informace o regionu, tipy na zajímavé turistické cíle. Dále poskytuje, mimo jiné, místní lyžařské a cyklotruristické mapy ap.Otevírací doba:září - červen:po - pá 7.30 - 16.00červenec - srpen:po - pá 7.30 - 16.00so - ne 10.00 - 15.00   

Zaniklý hrad Radeč, jinak v literatuře nazývaný též Hrad na Radči, se nachází přibližně 3 km východně od obce Březina. K volně přístupnému areálu zájemce dovede turistické značení, spojující Březinu s Lhotou pod Radčem. Historie hradu Písemné prameny o hradu mlčí, poprvé je zmiňován až v urbáři z roku 1652 jako pustý. Archeologické nálezy datují jeho existenci do 14. století. Zajímavostí je, že zde kopal již jeden ze zakladatelů české archeologie Václav Krolmus. Vzhledem k jeho minimalistické podobě historici předpokládají, že se jednalo o strážní hrádek, chránící severní okraj rožmberských držav a okolní naleziště železné rudy. Podoba hradu Skalisko s hrádkem bylo od okolního terénu odděleno příkopem a valem, dnes již velmi narušeným. Na zadním konci skaliska jsou dochované nepatrné fragmenty zdiva blíže neurčeného objektu. Další zástavba nám je neznámá. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete empírový zámek Březina a zříceninu hradu Březina. Navštívit můžete i zříceninu letohrádku Kamýk u Oseka, zámek Radnice nebo Městské muzeum Radnice. Ubytování najdete v Rokycanech. M.K.

Plastika lva s československým státním znakem v areálu Strahovského kláštera je dílem Bohumila Kafky z roku 1987. Je umístěna v blízkosti památníku Národního písemnictví. Zajímavostí je, že předlohou v ateliéru, v kleci, byl autorovy skutečný živý lev.

Rozhledna Karasín se nachází na hřebeni kopce Zadní skála (712 m) a najdeme ji 3 km od Bystřice nad Pernštejnem, když se vydáme směrem na sever. Rozhledna, která byla zprovozněna 25.května 2002 splnila cíl radních v Bystřici nad Pernštejnem, kteří o její stavbě uvažovali velmi dlouho a chtěli tak zatraktivnit okolí. Jejich sen splnil soukromý podnikatel Libor Jedlička, který se na svých pozemcích rozhodl pro stavbu sportovního a lyžařského areálu a dominantní vyhlídková věž se měla stát jeho součástí a tak ho ještě více zatraktivnit. Vznikla tak 30 metrů vysoká rozhledna, postavená z betonových kvádrů na protáhlém čtvercovém půdorysu a stala se jednou z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších na Vysočině. Je otevřena denně a návštěvníci, kteří se chtějí pokochat výhledem na Českomoravskou vrchovinu musí zdolat jejích 128 schodů.