Historie hradu První písemné zprávy o středověké stavbě pocházejí z druhé poloviny 14. století, ale hrad vznikl patrně již dříve. V letech 1369-90 se jako majitelé připomínají Volkéř a Olbram z Hrádku, následně pak Břekovci. V roce 1441 byl hrad napaden a obléhán táborskými. Při bojích Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad poškozen a roku 1541 je označován jako pustý. Do hradu se původně vcházelo předsunutou čtyřhrannou bránou, další pak byla v příčné hradbě. Na nejvyšším místě stávala ohrazená věž. Za ní se pak nacházelo protáhlé nádvoří, které z obou stran lemovaly stavby. Dnes zde najdeme jen zbytky zdiva obytné věže, první i druhé brány a obdélné palácové budovy. Hradní areál zříceniny je volně přístupný. Legendy o pokladu Hrad byl rozbořen pravděpodobně nejen „zubem času“, ale také hledači pokladů. O tom vypráví také jedna legenda. Podle ní se jednomu občanu radíčskému zdálo, že jsou ve sklepením hradu stříbrné sochy 12 apoštolů v životní velikosti a ty jsou střeženy železnými draky. Svůj sen vypravoval sousedům a to se nakonec doneslo vrchnosti. Ta přivolala havíře z Jílového, aby na hradě pátrali. Ti několik dní pilně hledali, ale jednou beze stopy zmizeli. Lidé tvrdili, že je odnesl čert, jelikož se jim zachtělo jeho pokladů. Někteří ale měli za to, že buď peníze nebo něco jiného cenného našli a s tím se potají vytratili. Jiná pověst vypráví, že jeden mlynář z Líšnice, když se vracel jednou v noci domů, zahlédl na hradě poblíž ruin hořet modravý plamínek, ozařující hromadu zlaťáků. Jako moudrý a zkušený věděl, že musí tiše pokleknout a pravou rukou mlčky shrábnout poklad do rozepnuté košile. Náhle se však ozval šramot a za sebou uviděl černého psa s ohnivou tlamou. Lekl se a poklad upustil. V tom se pes i s pokladem propadly do země. Jediné dvě mince, které svíral v ruce, mu z pokladu zůstaly. V nedalekém okolí můžete navštívit například zámek Radíč, zříceninu hradu Ostromeč nebo třeba rozhlednu Drahoušek nad Osečanami. Ubytování naleznete například ve městě Sedlčany nebo na břehu Slapské přehrady v obci Nová Živohošť.

Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.

Kaple byla postavena v roce 1672 hraběnkou Šternberkovou pro klášter theatínů. V roce 1783 byla zrušena a zbořena. Dnes po ní najdeme pouze torzo na hradní rampě na Hradčanském náměstí.

Památník Bible kralické patřící pod Moravské zemské muzeum (MZM), můžeme navštívit v Kralicích nad Oslavou. Nachází se v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Zde se tiskly knihy náboženské, naučné, ale i  díla světská. Právě Bible Kralické je nejvýznamnějším dílem zdejších tiskařů. Stavba Památníku byla započata roku 1967 společným úsilím MZM a zdejšího muzejního spolku. Expozice prezentovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. V dolním sále památníku je výstava J. A. Komenský a tiskárna. Stálá expozice Dílo tiskařů jednoty bratrské (expozice představuje historii tiskárny, její vůdčí činitele a zdejší knižní produkci; vystaveny jsou i originální literky), zpřístupněny také zbytky renesanční tvrze, v níž tiskárna působila. Památník Bible Kralické patří pod Moravské zemské muzeum.