Tachovský hradební systém vznikl ve 14. století. Středověké město uzavírala okružní hradba vysoká 8-10 m a široká 140-150 cm. Po celém obvodu bylo 26 věží vysokých zhruba 11-14 m a dovnitř města otevřených. Spojení mezi nimi zajišťovala úzká ulička (široká 2,5-4 m) vedená při hradbách po celém jejím obvodu. Opevnění doplňoval hluboký příkop, široký 43-45 m a val. Na jihu protékal příkopem mlýnský náhon a opevnění zde posilovalo ještě koryto řeky Mže. Vstup do města zajišťovaly tři brány. Na severu to bylo tzv. Horní (Horská) v prostoru dnešní ulice Husitská. V jižní části pak Zámecká (Říšská) v ulici Rokycanova a Dolní (Nízká) v dnešní ulici Boženy Němcové. Horní brána se skládala ze dvou objektů. Hlavní část měla nad průjezdem ještě dvě patra. Na ni pak navazoval koridor 40-50 m dlouhý ukončený menší branou se strážnicí a závorou. Tato brána byla zbořena jako poslední v roce 1871. Dolní brána se skládala ze dvou nevysokých staveb spojených hradbou. Venkovní opevnění brány tvořily dvě oblé bašty vytvářející podobu barbakánu. Brána byla zbořena v letech 1864-1865. Zámecká brána se také skládala ze dvou samostatných staveb spojených koridorem hradeb. V 19. století již tyto brány nestačily provozu města a tak v roce 1822 byla Nová brána z náměstí do prostoru ulice na Světce a v roce 1838 na konci dnešní Hradební ulice tzv. Psí brána směřující k Václavskému hřbitovu. Tyto brány měly však jen krátký život. V průběhu druhé poloviny 19. století byly odstraněny některé části hradeb a již zmíněné hradby. Od 70. let 20. století probíhá rekonstrukce dochovaných částí. Do dnešní doby se dochovala nejvíce západní část hradeb při Zámecké ulici a severovýchodní část v blízkosti Václavského parku. Zachovalo se na 21 dovnitř otevřených věží a v severozápadní dochované části hradeb u bašty č. 3 a 4 spojovací komunikační hradební ulička včetně obranné chodby.

Vodní elektrárna Práčov byla postavena jako jedna z prvních hydroenergetických staveb u nás po druhé světové válce. Uvedena do provozu byla v roce 1953. Elektrárna je zásobena vodou z vodního díla Křižanovice, odkud sem vede přivaděč dlouhý 3139 m o průměru 240 cm. Z celkové délky připadá 2288 m na železobetonové potrubí a 851 m na štolu proraženou levým svahem údolí. Na konci přivaděče u elektrárny je vyrovnávací komora kruhového půdorysu o vnitřním průměru 2 m a výšky 17 m. Celková výška věže této vyrovnávací komory je necelých 58 m, stěny mají sílu 50 cm. Betonáž této věže se prováděla pomocí 1,2 m vysokého posuvného bednění nepřetržitě, což vyžadovalo nejen správný a rovnoměrný posun bednění směrem vzhůru rychlostí 12 cm/hod., ale i bezporuchovou dodávku elektrické energie, betonu, výztuže jakož i všech strojů po dobu tří týdnů. Vyrovnávací nádrž slouží k vyrovnání tlaků vody v přivaděči při uzavření turbíny a odstavení turbosoustrojí. Z této vyrovnávací komory pak vede ocelové potrubí o průměru 200 cm již přímo do elektrárny. Zde je instalována Francisova turbína o výkonu až 8.000 kW. Jen pro příklad za rok 2007 vyrobila elektrárna téměř 15 mil. kWh elektřiny, což postačuje zhruba na roční zásobení 4.300 domácností.

Pohořelický židovský hřbitov je situován při Tyršově ulici. Založen byl zřejmě ve druhé polovině 17. století. Na jeho dnešní ploše 8.682 m2 najdeme na tisícovku náhrobků, převážně barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1676. Hřbitov je uzamčen a přístupný po dohodě na obecním úřadě.

  Jednou z mnoha atrakcí v historickém centru Kutné Hory je Muzeum alchymie. Jedná se o světový unikát věnovaný alchymii ve všech jejích aspektech.  Alchymistická dílna je vytvořena ve stylových historických prostorách ze 13. století, které nám dávají nahlédnout do doby, kdy sláva Kutné Hory dosahovala evropského významu, kdy se stříbro dolovalo ze země ve velké a kdy alchymisté pokoušeli nalézt věčný život či nevyčerpatelné bohatství. Čeká na vás pět naprosto reálných voskových figurín zasazených do historicky přesného prostředí alchymistické dílny s kompletním vybavením od pecí, všemožných baněk, karaf, destilačních nádob až po staré spisy. Můžete obdivovat, jak alchymisté s pomocníky hledají recept na elixír života nebo kámen mudrců. Na vaší objevitelské cestě budete mít možnost odhalit fakta, fikci i fantazii v přehlídce neobvyklých objektů, tajných zašifrovaných textů, překvapivých vizuálních metafor ze světa alchymie a možných stop v hledání kamene mudrců. V expozici je zároveň kladen zvláštní důraz na bohatou historii alchymie v českých zemích a její praktický vztah k hornické a hutnické tradici Kutné Hory. Jedinečný zážitek Vám zprostředkuje kaleidoskop se záběry na historické objekty města Kutná Hora a jistě i Vy budete vtaženi do překvapivě nekonečného obrazu. Vstup a cena do záhadného podzemí je přímo z infocentra, kde je též možné si rovnou zakoupit lístky (dospělí 60 Kč; děti, studenti, důchodci 40 Kč, rodinné -2 dospělí a až 3 děti- 160 Kč; děti do 1 m výšky zdarma). Otvírací doba Muzeum je otevřeno každý den, od dubna do září od 9 do 18 hodin, od října do března ve všední dny od 9 do 17 hodin, o víkendu od 10 do 16 hodin.