Hrad a později zámek Orlík se po dlouhá staletí tyčil na vysokém skalnatém ostrohu vysoko nad ohbím řeky Vltavy, na jejím levém břehu asi 12 km severozápadně od města Milevska. Podle pověsti získal své jméno právě pro svoji polohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy, připomínaje tak orlí hnízdo. Po vzniku Orlické přehrady však bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody v nádrži dnes dosahuje těsně pod zámecké zdi. Jako strážný orel Orlík byl původně založen jako královský raně gotický hrad ve druhé polovině 13. století (první písemné zmínky z roku 1253). Byl důležitým opěrným bodem královské moci v oblasti a sloužil také na ochranu blízkého brodu. Z tohoto období pochází zámecká okrouhlá věž. Při úpadku královské moci po vymření Přemyslovců přešel ve 14. století do rukou české šlechty. Od té doby se na hradě vystřídala celá řada šlechtických rodů (např. Zmrzlíci ze Svojšína, Švamberkové, Eggenbergové). V průběhu staletí byl hrad postupně přestavován a zvyšován. Ve století šestnáctém byl renesančně přestavován, bylo přistavěno druhé patro a Orlík dostal zámeckou podobu. Roku 1719 jej získali do vlastnictví knížata ze Schwarzenbergu (jedna větev rodu se podle zámku nazývá Orlická). Počátkem 19. století zámek vyhořel, byl však ihned opraven a zároveň zvýšen o třetí patro. V druhé polovině 19. století dostal Orlík při další přestavbě romantickou gotizující tvář. Impozantní interiéry a schwarzenberská hrobka Zámek tvoří čtyři křídla, která uzavírají dvůr. Obklopen je rozsáhlým anglickým parkem v podobě zhruba ze začátku 19. století. Park je zároveň přírodní galerií dřevěných plastik. Schwarzenbergy bohatě vybavené zámecké interiéry jsou vynikající ukázkou životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál s vyřezávaným kazetovým stropem. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný Rytířský sál. Zámek je znám svojí rozsáhlou sbírkou pušek různých významných osobností, čítající přes 300 kusů. Zajímavá je též knihovna s asi 18 tisíci svazky, s nejstaršími kusy z druhé poloviny 18. století. Na zámku je také zastoupen empírový styl a to především nábytkem, který si přivezl již zmíněný Karel Schwarzenberg z Paříže. Nedaleko zámku stojí novogotická schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století. Tipy na výlet Orlík je jedním z nejnavštěvovanějších zámků Česka, zejména pro spojení s Orlickou přehradou, která nabízí rozmanité možnosti rekreace. Blízko u zámku se nachází kotviště pro parník, na kterém lze přejet ke hradu Zvíkovu a poté zpět. Dále můžete navštívit skalní bránu u Kovářova, zámek a lázně Vráž. Ubytovat se můžete přímo v Orlíku nad Vltavou.

Sloup se sousoším Panny Marie Einsiedelnské je umístěn na čtyřhranném soklu a spolu s blízkou sochou sv. Václava dotváří ráz hradní rampy. Pieta na vrcholu sloupu je dílem neznámého mistra z roku 1672. Původně byla tato plastika umístěna u kostela Panny Marie Einsiedelnské, který stával na místě dnešního sloupu až do konce 18. století.

Památník hudebního skladatele Jaroslava Ježka, tzv. Modrý pokoj, najdeme na pražském Starém městě, v Kaprově ulici. Jedná se o stálou expozici Národního muzea.   Popis expozice Expozice připomínající život a dílo Jaroslava Ježka - významného představitele české populární hudby a spolutvůrce slávy Osvobozeného divadla - je umístěna v bytě Ježkových rodičů a vybavena původním zařízením včetně řady zajímavých osobních předmětů. Modrý pokoj z počátku 30. let 20. století, zařízený ve stylu funkcionalismu, na přání skladatele navrhl jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Ježkův odkaz zůstal zachován díky péči skladatelovy matky Františky Ježkové a sestry Jarmily Strnadové. K vidění je zde mimo jiné také originální Ježkův klavír, knihovna a diskotéka.   Na co se můžete těšit „Modrý pokoj“ v Ježkově bytě v Kaprově ulici v Praze Autentický interiér s Ježkovou knihovnou, klavírem, nototisky jeho děl, předměty z pozůstalosti; prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil Expozici odborně spravuje Hudebněhistorické oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby.  

Františkánský klášter v Uherském Hradišti se nachází na Velehradské třídě a je přístupný pouze příležitostně. Zakladatelem a fundátorem uherskohradišťského kláštera se roku 1491 stal biskup Jan Filipec. Klášter ještě ani nebyl dokončen, když jej františkáni byli donuceni na celou druhou polovinu 16. století opustit. K novému osazení kláštera došlo až počátkem 17. století. V Uhrách vypuklo povstání Štěpána Bočkaje a mniši z nedalekého kláštera ve Skalici (dnes na Slovensku) se uchýlili do Uherského Hradiště. Ani poté se klášter nevyhnul neštěstím. V roce 1646 ve městě vypukl požár, který zasáhl i klášter, o rok později byl ještě více poničen vichřicí a roku 1681 opět požárem. Teprve počátkem 18. století se klášterní budovy dočkaly obnovy v barokním hávu. Další zhoubný požár klášter postihl roku 1894, rekonstrukce však probíhala až ve 30. letech 20. století. V roce 1950 byl klášter zrušen a jeho budova předána k užívání archivní správě. V roce 1990 se zde opět mohli usadit františkáni a o šest let později proběhla rekonstrukce celého objektu. Součástí kláštera je přilehlý kostel Zvěstování Panny Marie. Barokní budovy svými čtyřmi křídly vymezují vnitřní rajský dvůr. M.K.