Zaniklý skalní hrádek Čap stával na pískovcovém skalisku přibližně 1,5 km severozápadně od obce Pavličky. Z obce na krásné místo výhledu vede turistické značení. Historie hradu Zakladatelem skalního hradu byl koncem 14. století pravděpodobně Jindřich Berka z Dubé. V roce 1402 Jindřich umírá a při příležitosti dělení jeho dědictví je hrad poprvé a naposledy zmiňován v písemných pramenech. Jeho novým majitelem se stal Jindřichův syn Václav Berka z Dubé, dlouho jej však nedržel, záhy jej prodal majitelům vedlejšího helfenburského panství. To byla jistě i příčina opuštění a následného zániku Čapu. Podoba hradu Podoba hradu, z větší části dřevěného, je pro nás doposud neznámá. Hradní areál je tvořen dvěmi výškově rozdílnými úrovněmi. V té nižší, severní, se nachází ve skále vytesaná cisterna a v té vyšší nevelká světnička. Na jihozápadě hradního areálu se nachází kyjovitý skalní útvar. Tipy na výlet Navštívit můžete nedaleký hrad Helfenburg, zříceninu hradu Chudý hrádek, skalní hrad Pustý zámek nebo zámek Nový Berštejn u obce Dubá. Ubytovat se můžete v Úštěku. M.K.

Zajímavý až exoticky působící kostel ve zdejší oblasti je kostel Panny Marie, nacházející se na konci obce Dubí při silnici vedoucí na Cínovec. Iniciátorem kostela postaveného roku 1898 ze sbírek věřících byl hrabě Clary, architektem pak P. Bigaglio. Kostel zaujme nejen svoji architekturou ve stylu benátské gotiky, ale také použitým stavebním materiálem, kterým je bílý a červený mramor.Jde o trojlodní baziliku s vyšší hlavní lodí. Hlavní loď má výšku 13,9 m a šířku 7,2 m, boční lodě pak mají výšku 8 m. Celkově je kostel dlouhý 50 m a široký 17,2. Ve věži vysoké 33 m se nacházejí dva zvony. Kostel slouží nejen k bohoslužbám, ale i ke kulturním účelům.

V ulici Jungmannova západně od centra stojí novobarokní kostel se secesními prvky sv. Máří Magdalény. Byl postaven v letech 1908-1911 na svažitém terénu podle plánů M.Kühna a H.Fanty. Správu nad ním převzal kapucínský řád a připojil k němu menší klášter. Dnes kostel bohužel neslouží svému účelu a chátrá.

Dienzenhoferovy sady, nazvané po jednom z nejvýznamnějších pražských stavitelů, jsou v místě, kde bývala botanická zahrada. Po jejím přestěhování Na Slupi byl její pozemek rozparcelován. Část byla využita jako veřejná městská zeleň. Dnešní Dienzenhoferovy sady.