Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.

Průmyslové město Kopřivnice leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Město, s více než 23 tis. obyvateli, leží v překrásné krajině beskydského podhůří v malebném údolí pod kopci Červený kámen a Bílá hora, pod zříceninou hradu Šostýna. Společně s nedalekými městy Příbor, Štramberk a hradem Hukvaldy tvoří lašskou bránu do Beskyd a Valašska. Historie osídlení je na místě současného města velmi dlouhá. Není divu, těmito místy vedla důležitá obchodní stezka mezi Baltem a Středozemním mořem. Takže z archeologických nálezů je doloženo osídlení již v době bronzové. Samotná osada Kopřivnice vznikla až ve druhé polovině 13.století, po založení hradu Šostýna, který byl vystavěn pravděpodobně roku 1280. Držitelé Kopřivnice byli podobní jako na okolních panstvích. Zakladatelem hradu tak byl Jindřich z Hückeswagenu a panství držel do roku 1307. Pak se stalo majetkem olomouckého biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. V jeho drženi se tak vystřídali Mikuláš z Rýzmburka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo král Jiří z Poděbrad. Ten postoupil panství olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic a obec postupně získává úlevy a osvobození od roboty. V té době už Šostýn po zničení během husitských válek nebyl obýván a postupně chátral. Válečné vřavě neušla ani samotná obec, která během třicetileté války velmi trpěla. Nejprve přepadli obec vzbouření Valaši a později dánská vojska. Aby se kraj z těchto událostí vzpamatoval, zvýšila vrchnost robotní dávky, což vyvolalo nepokoje a vzpoury na konci 17.století. Ani 18.století nebylo pro Kopřivnici příliš šťastné. Požáry, povodně, neúroda, epidemie moru, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii byla až průmyslová revoluce a založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Hlavní hybnou silou se ovšem stává továrna na kočáry založená roku 1853 Ignácem Schustalou, která později vyrábí železniční vagóny a od konce roku 1897 i automobily. Roku 1919 opouštějí závod první vozy s názvem Tatra, jejichž následující úspěchy rozšířily věhlas značky v celém světě. Právě značka Tatra stojí za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou. Dne 10. října 1938 je Kopřivnice zabrána zóny nacistickým Německem. Po osvobození zaznamenává Kopřivnice bouřlivá rozvoj, prudce roste počet obyvatelstva a roku 1948 je konečně povýšena na město. Lákadlem pro návštěvu Kopřivnice je zejména Technické muzeum Tatra Kopřivnice, zachycující 150ti letou historii kopřivnického závodu. Budova muzea Fojtství je zase úzce spjata s historií kopřivnické automobilky. Jedná se o stavbu bývalé dědičné rychty, kde Ignác Šustala zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V okolí města je možné navštívit rozhlednu Bílá hora, zříceninu Šostýna,hrad Hukvaldy nebo hrad Trúba ve Štramberku. Kopřivnice má řadu významných rodáků. Nejznámější jsou Zdeněk Burian, malíř jehož zobrazení pravěku hodnotí nadšeně vědci celého světa nebo olympionik Emil Zátopek, který má společně se svou manželkou Danou, rovněž úspěšnou atletkou, v muzeu Síň slávy.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 m severně od obce Kamenná, na jižním okraji lesa. Z již zmíněné obce je potřeba se vydat po modré značce směrem na Příbram. Asi 250 m po opuštění asfaltové silnice pak vlevo po okraji lesa. Založen byl asi v druhé polovině 17. století a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Dnes na ploše přibližně 1.809 m2 najdeme okolo 200 náhrobků. Hřbitov má dobrou ohradní zeď s volně přístupným vstupem.

Kousek od telekomunikační věže na vrchu Mezivrata stojí bývalá zeměměřičská věž, postavená v roce 1938. Takových obdobných věží je v republice děvět. Tato je 20 m vysoká. Po druhé světové válce fungovala krátce také jako rozhledna. V současné době je nepřístupná, občas ji využívají radioamatéři. Nebyla však první rozhlednou. Ta první zde stála již od roku 1919, postavil ji majitel panství A. Aichelburger. V srpnu roku 1919 na ni vystoupal se svými přáteli náš první prezident T.G.Masaryk.