Aktuální stav Historická budova Národního muzea 7. 7. 2011 uzavřela své brány. Národní muzeum čeká rekonstrukce.   Václavskému náměstí dominuje hlavní budova Národního muzea. Byla postavena v letech 1885-90 podle plánů arch. Josefa Schulze a je typickou ukázkou české novorenesance, inspirované vzory francouzského klasicismu. Motivy pro postavení budovy byly jasné.  Bylo nutné zajistit pro neustále se rozšiřující sbírky společnosti Musea království Českého nové expoziční prostory.  Stavba budovy bez vybavení přišla na 2.000.000 zlatých. Působí opravdu monumentálně a není ani divu vždyť délka v průčelí je 104 m, šířka budovy 74 m a výška od vodní hladiny fontány až po vrchol kopule je 69 m. V době dokončení bylo k dispozici 39 výstavních sálů a počet místností byl 235. Virtuální prohlídka hlavní budovy k nahlédnutí zde   Stavba a výzdoba Kromě své monumentálnosti je budova pozoruhodná také našimi i cizími přírodními kameny, které byly použity k její stavbě i k její výzdobě. V jejím plášti je z přírodního kamene především sokl, hlavní architektonické články a sochařská výzdoba. Sokl je z jemnozrnného křemenného hořického pískovce, z kterého jsou i hlavní architektonické články, římsy a 26 korintských sloupů, parapety, konzoly oken a některé další detaily. Z hořického pískovce je veškerá bohatá sochařská výzdoba a třístupňová půlkruhová fontána na rampě muzea. Uprostřed fontány sedí Čechie, po jejím boku jsou pololežící alegorie Labe a Vltavy a po stranách sedí sochy představující Moravu a Slezsko. Autorem soch je Antonín Wagner. Hlavní kamennou ozdobou vestibulu Národního muzea je 20 hladkých toskánských sloupů, vysoustruhovaných z tmavočervené švédské túly. Impozantní schodiště, vytvořené architektem Schluzem po vzoru velkých světových muzejních budov, nad arkádami zdobené 16 obrazy českých hradů od Julia Mařáka, je nejpozoruhodnějším mramorovým schodištěm v Praze. Kámen pro něj byl převážně dovezen z Carrary. Také balustráda okružní chodby je z mramoru. Samotná chodba je vydlážděna z drobných kostiček různě zbarvených mramorů a serpentinitů. Na severozápadní straně se vchází do panteonu, hlavní, slavnostní prostory muzea. Tam nás zaujme především mramorová dlažba o ploše 420 m2. Architekt pro tuto benátskou mozaiku vybral šest barevně odlišných mramorů: šedobílý carrarský, žlutý český, červenofialově žilkovaný francouzský z pohoří Jura, červený veronský, šedočerný bílé skvrnitý belgický a světle šedozelený z Pyrenejí. Hlavní prostor panteonu ohraničuje osm vysokých sloupů z královédvorského pískovce. Jejich dříky jsou potaženy mramorem umělým, patky jsou z mramoru carrarského. Před muzeem se ze zvlněné dlažby vynořuje bronzový kříž, připomínající protestní  sebevraždu Jana Palacha i jeho následovníka Jana Zajíce. Symbolizuje lidskou postavu jako pochodeň a zároveň naznačuje směr, kterým se Jan Palach při svém hrdinském činu rozběhl. Budova muzea došla k úhoně při okupaci v roce 1968. Tehdy sovětské tanky vystřílely do jeho fasády několik střel, prý protože bylo z muzea na ně stříleno. I přes velké restaurátorské práce jsou místa po střelách dodnes patrná. Další problém mělo muzeum při výstavbě trasy metra C a A. Jednomu z nárožních pilířů musela dokonce pomoct hydraulika. Samotnou a nepříliš veselou kapitolou je severojižní magistrála, která obklopila budovu a vytrhla ji tak z Václavského náměstí.   Budoucnost Národní muzeum má slavnou minulost a věřme v ještě slavnější budoucnost. Ta by měla být spojena s celkovou proměnou Václavského náměstí a celkovou rekonstrukcí hlavní budovy. Svedením severojižní magistrály do tunelu se propojí Václavské náměstí s muzeem a pěším bulvárem s Vinohradskou třídou. Budovu Národního muzea a někdejšího Federálního shromáždění pak propojí podzemní tunel, a vytvoří tak jeden návštěvnický a technologický celek. Nabídne tisíce metrů čtverečních moderních expozičních i výstavních prostor, řadu přednáškových a promítacích sálů, zázemí pro školy a práci s dětmi, muzejní obchody, restaurace a kavárny. V roce 2018 bude Národní muzeum slavit 200 let od založení. Snad již v novém hávu a v kulturnějším prostředí, které se jistě tato vážená instituce zaslouží.   Stálé expozice v Hlavní budově Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska - Originální archeologické nálezy a historické doklady Mineralogicko-petrologická expozice - Minerály, horniny, drahé kameny, meteority, tektity Sbírky Paleontologické - vývoj života na Zemi - zkamenělé rostliny a živočichové Sbírky Zoologické - Bezobratlí, nižší obratlovci, ptáci, savci. Antropologie - Lidské kosti vypovídají... Sbírky Osteologické – kostry savců  

Prohlídky Muzea pražského vodárenství a úpravny vody Podolí V Muzeu pražského vodárenství se seznámíte  s historií a zásobováním obyvatel Prahy vodou, prvními soukromými a veřejnými vodovody v Praze, sbírkou vodoměrů, nahlédnete do haly filtrů – tzv. Englovy katedrály. V úpravně vody Podolí projdete jednotlivé kroky procesu úpravy pitné vody. Navštívíte čerpací stanici, česle, čiřiče a vodárenskou věž, odkud je krásný výhled na Prahu. Jak si můžete prohlídku objednat Pomocí rezervačního systému, který najdete na www.prahatechnicka.cz. Osobně v sídle Hospodářské komory, Fr. Kafky 7, Praha 1, vyzvednutí vstupenek po předchozí tel. dohodě - tel. 224 818 197. Kdy do úpravny vody Čtvrtek: 13.00 hod., 15.00  a 17.00 hod.(pro jednotlivce i skupiny (max. 20 osob) Sobota: druhou sobotu v měsíci, tj. rok 2013 - 12. ledna, 9. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června, 13. července, 10. srpna, 7. září, 12. října, 9. listopadu, 7. prosince UPOZORNĚNÍ Vstup pro děti od 6 let, každé dítě od 6 let musí mít vlastní vstupenku. Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (výstup na věž – 8 pater)

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.

Skalní město u Vesteckého mostu.