Otevírací doba: Po 10.00 – 18.00 hÚt  zavřenoSt -Pá 11.00 – 19.00 hSo - Ne 10.00 – 18.00 h Vstupné: Dospělí 180,- KčStudenti, děti od 12 let, senioři 90,- KčRodinné vstupné (2 dospělí a děti) 300,- KčŠkolní vstupné 60,- Kč(skupina studentů nad 15 osob v doprovodu učitele)Studenti výtvarných uměleckých škol, architektury a designu 40,- Kč(na základě předložení platného studijního průkazu) Vstup ZDARMA: Děti do 12letHendikepovaní s doprovodemDržitelé ZTP průkazůNovinářiDržitelé průkazu CIMAM, ICOM, AICAČlenové centra DOX   Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Výstavy předních světových umělců jsou prezentovány v unikátním multifunkčním prostoru o rozloze 6000m2, který se řadí mezi nejzajímavější světové architektonické projekty posledních deseti let. Pestré spektrum akcí zahrnuje komentované prohlídky, přednášky, panelové diskuze, performance a rodinné a vzdělávací programy. Jedinečný zážitek umocňuje stylová kavárna, knihkupectví a designshop oceněný v rámci Czech Grand Design Awards. Milovníci umění se mohou stát členy Klubu přátel centra DOX. Motto „Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem“. Leoš Válka   Cíle Podporovat prezentaci české umělecké scény v mezinárodním kontextu a poskytnout platformu pro dialog mezi místní a mezinárodní uměleckou scénou.Rozvíjet výměnu a přesahy mezi různými uměleckými odvětvími a obory, od malířství a sochařství k fotografii, designu, architektuře, filmu, videu či novým médiím. Vytvořit prostředí, jež umožňuje střetávání, rozvíjení a inspiraci prostřednictvím rozdílných pohledů. Historie Centra DOX Zakladatelé, iniciátoři centra Vznik centra DOX inicioval Leoš Válka spolu se svými partnery (Robert Aafjes, Richard Fuxa a Václav Dejčmar). Cílem této iniciativy je služba široké veřejnosti, vytvořit živé kulturní centrum, které by se stalo platformou pro prezentaci současného českého a mezinárodního umění.Leoš Válka odešel z tehdejšího Československa v roce 1981 do Austrálie, kde žil až do roku 1995, kdy se již natrvalo vrátil zpět do Prahy. Podniká v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Jeho celoživotním zájmem je architektura a současné umění. Dnes působí jako ředitel centra DOX. V roce 2011 byla Leoši Válkovi udělena Cena Ministerstva kultury za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění.PhDr. Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX, je autorem četných výstav a publikací věnovaných modernímu a současnému umění doma i v zahraničí. Kavárna Příjemné posezení s šálkem chutné kávy a drobným občerstvením nabízí kavárna s terasou nacházející se v druhém patře centra DOX. Bezbariérový vstup a WIFI, dětský koutek.Více info o kavárně ZDE Designshop DOX by Qubus Prezentace a prodej prací předních českých i zahraničních designerských studií i jednotlivých umělců. Více info o Designshopu ZDE Knihkupectví Bendox Jedinečné knihkupectví s rozsáhlou nabídkou knih o moderním umění, architektuře a designu. Více info o knihkupectví ZDE  

Za Plešným jezerem se zdvihá asi 260 m vysoká skalní stěna v závěru ledovcového kotle. Stěnu místy pokrývá přirozená horská smrčina s některými kusy starými až 300 let. Na okraji její plošinky stojí pomník A. Stiftera.

Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.

Muzeum Vysočiny Jihlava sídlí od roku 1953 ve třech historických budovách na Masarykově náměstí. Se svými pobočkami v Telči, Třešti a hradem Roštejnem je největším muzeem v kraji.Stálá expozice se nachází v renesančních domech čp. 58 a 57.  A to v měšťanském domě s unikátní dvoupatrovou dvoranou s dvojkřídlým arkádovým ochozem na toskánských sloupech a „Domě mistrů“, který byl dříve majetkem nejbohatšího městského cechu-soukeníků. Za návštěvu stojí originální expozice dolování stříbra a mincování Jihlavy v podzemních prostorách středověkého sklepení, či moderně pojatá historie Jihlavy od renesance až po průmyslovou revoluci. Kromě již zmíněných výstav se v budovách nachází například expozice nerostných surovin, zoologie a botaniky Českomoravské vrchoviny. Stálou expozici každoročně doplňují krátkodobé tématické výstavy a přednášky pro veřejnost. Správní budova Muzea Vysočiny - sídlo ředitelství, ekonomického oddělení, přírodovědného oddělení, společenskovědného oddělení a knihovny.