Hornické muzeum Příbram, zřizované Středočeským krajem, bylo založeno v roce 1886 a v současnosti patří k největším hornickým muzeím České republiky. Nabízí ke zhlédnutí 60 stálých expozic v Hornickém skanzenu Březové Hory v Příbrami a pobočkách v Památníku Vojna Lešetice, Skanzenu Vysoký Chlumec, Muzeu zlata Nový Knín a v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota. Muzeum spravuje více než 40 historických industriálních objektů a umožňuje též prohlídku několika kilometrů podzemí březohorských dolů.   Pobočky muzea Hornický skanzen Březové Hory Památník Vojna Lešetice Skanzen Vysoký Chlumec Muzeum zlata Nový Knín Muzeum Špýchar Prostřední Lhota  

Kostel sv.Jana Křtitele v Dolních Chabrech je pozoruhodnou stavbou z druhé poloviny 12.století. Jsou zde cenné nástěnné malby, jejichž stáří se datuje k roku 1200. Pod kostelem byly nalezeny pozůstatky podélného kostela a rotundy z raného středověku.  Dolní Chabry patří k těm obcím, které byly ve 2. pol. 20. století připojeny ku Praze. Mnoho historických památek tu nenajdeme, ale jedna patří ke skvostům románské architektury. Kostelík sv. Jana Křitele z 2. pol. 12. století si přes mnohé úpravy ponechal svou starobylou tvář. Postavili ho na návrší z algonkických břidlic, které se kdysi dávno lámaly na církevní a světské stavby. Řada chaberských stavení i kostelík samotný jsou z opuky, přesněji řečeno z písčitého spongiového pískovce, jemuž starověký stavitelé říkali „zlatá opuka“. V řádku kvádrů na vrcholu oken a ve spodní části apsidy jsou šedobílé, rezavé a žluté pískovce. V kostele najdeme pěknou románskou dlažbu a fresku z rozhraní 12. a 13. století.  

Oba židovské hřbitovy se nacházejí jen kousek od sebe na severním okraji města při silnici vedoucí do obce Bransouze. Starší nacházející se téměř u silnice byl založen někdy před rokem 1600 jako náhrada za ještě starší hřbitov, který byl blíže centru obce. Užíván byl až do poloviny 19. století. Hřbitov obdélného tvaru má dvě úrovně a dnes je zaplněn náhrobky zhruba z poloviny. Horní o něco výše položená část je z části zarostlá stromy. Náhrobky jsou většinou renesančního a barokního typu v různých stádiích zachovalosti. Hřbitov má již velmi porušenou kamennou ohradní zeď a je volně přístupný. O jen pár metrů směrem k centru obce a malinko výše ve svahu byl založen novější hřbitov a to v po polovině 19. Století. Svému účelu sloužil až do druhé světové války i když je uváděno, že poslední pohřeb se zde konal v roce 1953. Hřbitov je ohrazen vysokou kamenou zdí a vstup je přes bývalou obřadní síň, ze které již zbyla jen čelní stěna. Nachází se zde převážně novodobé náhrobky a je zaplněn také zhruba z poloviny. Stejně jako starší hřbitov i tento je převážně volně přístupný.

Dne 11.9.1932 byla na vrchu Krudum otevřena kamenná věž nesoucí jméno po doktoru Kempfovi, významném lékaři a rodáku z nedalekého  Krásenského Lánu. Deset metrů vysoká rozhledna byla zaplacena z darů a výtěžků Kempfovy knihy, kterou věnoval tomuto kraji. Po druhé světové válce přestala být rozhledna udržována a z kdysi mohutné věže připomínající starobylou hradní věž se stala jen hromada kamení. Až vroce 2008 zde byla vybudována nová železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou, poskytující výhled do širokého okolí. Ocelová konstrukce je 60 m vysoká, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 m a vyjdete na ni po 151 schodech. Za dobrého počasí nabízí kruhový rozhled na Sokolov, Karlovy Vary, hřebeny Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory a také Český les. K rozhledně vede cesta od osady Milíře, kde se nachází turisticky značená cesta. Další variantou je z obce Hrušová po značené cestě k vykopávkám kostela sv. Mikuláše. Kousek pod nimi pak označuje šipka a následuje místní značení směřující na rozhlednu. Rozhledna je volně přístupná.