Severní brána Pražského hradu spojuje II. nádvoří s Prašným mostem. Jsou v ní zachovány zbytky bosované brány z počátku 16. století, kterou pravděpodobně projektoval architekt V. Scamozzi. Jsou zde rovněž zachovány zbytky bývalých koníren, které byly postaveny v době vlády Rudolfa II., v roce 1569 a lze tudy projít do takzvané slévárny, která byla postavena v roce 1569. Brána umožňuje také přístup do zahrady Na baště a do Jeleního příkopu.

V zimě roku 2002 byl postaven nad obcí Čebín trubkový stožár vysílače společnosti Eurotel s vyhlídkovou plošinou. Celá stavba měří 38 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 30 metrů na který vede 160 schodů. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna v srpnu roku 2003. Z ní je vidět oblast Moravského krasu, Vysočiny a dohlédnout za dobrého počasí lze až na Pálavu. Na jižní straně svahu se nachází velký lom, který zásobuje místní vápenku. Přístup na vyhlídkovou plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.

Dnešní zřícenina bývalého letohrádku nazývajícího se podle anglického vzhledu Windsor stojí nedaleko obce Siřejovice při dalničním odpočívadle (D8). Stavba bývalého letohrádku byla dříve mlýnem holandského typu, doloženém poprvé v roce 1843. Jako mlýn sloužil do okru 1870 a poté chátral. Následně jej zakoupil průmyslník Tschinkel z Lovosic. Ten stavbu mlýna nechal přestavět na lovecký letohrádek v anglickém stylu.  Ještě kolem první světové války byl obyvatelný, posléze začal chátrat. Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.

Historie zámku Ctěnice Zámek Ctěnice byl postaven v polovině 16. století Mikulášem Hrzánem z Harasova na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Najdeme ho v městské části Praha - Vinoř. První zmínka o tvrzi pochází z roku 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Stavbu tvořil palác a hranolová věž s bránou, areál byl pětiúhelníkový, opevněný jednoduchou hradbou a příkopem. Přestavby zámku Mikuláš přestavěl tvrz v renesanční zmek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří a úpravou vstupní věže. I na zdejším sídle se majitelé často střídali, žili zde např. Házmburkové či Valdštejnové. Důležité bylo zejména období vlády Windischgrätzů, kteří drželi panství až do roku 1803. Windischgrätzové nechali ve 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Od roku 1803 se majitelé Ctěnic často měnili, až je v roce 1849 získal velkopodnikatel a velkoobchodník Alexander Schöller, který koupil celou pozůstalost. Po 2. světové válce byl rodový majetek Schöllerů zestátněn, kdy zámek nepravidelnou údržbou značně zchátral. Roku 1995 převzala objekt Pražská informační služba, která započala s rozsáhlou rekonstrukcí, čímž Ctěnice zachránila a zpřístupnila veřejnosti. Dispozice zámku Zámecká budova je patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval.  Zámecká expozice Zámek nabízí unikátní sbírku kočárů a saní, expozici o životě Habsburků v českých zemích v letech 1791 – 1914, expozici o historii a rekonstrukci zámku a o historii a současnosti obce Vinoř. V areálu zámku je dále jízdárna, dětský koutek, stylová kavárna a zámecký park s rozlehlým lesoparkem v okolí. Ctěnický zámek patří mezi nejnavštěvovanější zámky v Praze. Navštívit můžete i nedaleký Vinořský zámek. Ubytování naleznete v okolí Prahy.