Obec Dřevíkov leží ve Žďárských vrších, v okrese Chrudim. Návštěvníci, kteří tímto krajem projíždí míří povětšinou do skanzenu Veselý Kopec. Jestliže se na své cestě zastavíte v Dřevíkově nebudete litovat. Na návsi jsou totiž k vidění roubené stavby ze 16. století, které jsou součástí souboru lidových staveb Vysočina. S obcí je ovšem také spojena významná židovská kolonizace, která započala v 18. století. Židé zde žili po dvě století. Jedna z památek je tzv. židovská ulička, ve které je původní patrová zástavba. Najdeme bývalou vinopalnu, draslovnu, školu a také synagogu, jež se nacházela v domě č.p. 43. Ovšem nejzajímavější a nejzachovalejší vzpomínkou na židovskou stopu v Dřevíkově je místní židovský hřbitov.Leží 0,5 km od obce severním směrem. Židé ho založili bezprostředně po svém příchodu v 18. století. Nejstarší náhrobní kámen, s částečně čitelným nápisem pochází z roku 1748. Hřbitov byl původně obehnán jen plotem z klád. Pravděpodobně v roce 1885 došlo k jeho rozšíření, byla postavená kamenná zeď a  také klenutý, dodnes stojící, vchod. Vchod sloužil zároveň jako přístřešek pro pohřební vůz. Dnes na hřbitově najdeme cenné klasicistní a barokní náhrobky. Nejstarší fragmenty náhrobků jsou umístěny ve vstupní bráně i s překlady textů. Po druhé světové válce byla na náhrobky doplněna jména těch, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1983. Hřbitov je volně přístupný a velmi pěkně udržovaný. Mnoho kamínků položených na náhrobcích svědčí o tom, že se dodnes chodí potomci klanět památce svým zemřelým předkům. 

Je to jedna z nejunikátnější rozhleden u nás. Jde o památník na válečnou událost v roce 1866. Postavil jej v roce 1868 Trutnovský veteránský spolek jako Gablenzův památník. Jde o 20 metrů vysoký litinový obelisk. Později se stal i rozhlednou, uvnitř je totiž dutý a na jeho vrchol vede vnitřkem památníku 62 schodů. V roce 2000 byla v blízkosti památníku zřízena naučná stezka. V roce 2003 prošel památník rekonstrukcí a je otevřen od května do září o víkendech odpoledne, v době prázdnin pak každý den.

Čedičový vrch Raná se nachází zhruba necelých šest kilometrů severním směrem od obce Louny. Protáhlý čedičový trojvrcholový masiv je pro svoje vhodné podmínky využíván příznivci závěsného letání. Původně podpovrchové žilné těleso je tvořeno čedičovou horninou olivinickým nefelinitem. Bylo obnaženo odnosem okolních měkčích usazených hornin. Na jeho prostřední vrchol (457 m.n.m.) poskytující krásný kruhový výhled vede turistická odbočka.

Galerie Josefa Sudka se nachází v prostorách hradčanského domu U Luny (Úvoz 24), který od roku 1959 až do své smrti obýval český fotograf Josef Sudek (1896 Kolín n. L.—1976 Praha). V letech 1978 až 1988 byla UPM postupně předávána podstatná část umělcovy fotografické pozůstalosti. V roce 1989 převzalo museum prostory umělcova bytu do své správy. V roce 1995 zde byla zpřístupněna fotografická Galerie Josefa Sudka. V galerii je dílo Josefa Sudka (fotografické cykly, tématické okruhy, komparativní výstavy), přehled osobností moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu a část venovaná dějinám fotografických pragensií od poloviny 19. století po současnost.