U Plzně stojí rozhledny dvě. Na vrcholu Krkavec (504 m) stojí ta starší z nich a představuje tak výraznou dominantu na sever od Plzně. Tou druhou rozhlednou rozhledna na Chlumu. V Plzni je pak ještě možné navštívit rozhlednu na Sylvánském vrchu. Nejstarší plzeňská rozhledna Již v minulosti přitahoval vrchol turisty, kteří se chtěli rozhlédnout po okolí. Toho využila plzeňská pobočka Klubu českých turistů, která usilovala o novou vyhlídku, protož ta tradiční na zřícenině hradu Radaně musela být uzavřena. Pro stavbu byl tak vybrán Krkavec, mimo jiné proto, že obec Ledce na jejímž území vrchol ležel, poskytla pozemek za symbolickou cenu a také stavební materiál z nedalekého lomu. A tak je 18 metrů vysoká rozhledna na Krkavci zděná ve tvaru válce, i když měla být původně jen dřevěná. Slavnostně byla otevřena 19.května 1901. Roku 1925 doplnila rozhlednu turistická chata. V době druhé světové války obsadila rozhlednu německá armáda. Šťastný osud neměla rozhledna ani po válce. V 60.letech se dokonce stala nepřístupnou veřejnosti, zabrala ji armáda a později spojaři, kteří v sousedství postavili televizní vysílač. Svému účelu začala opět sloužit až v 90.letech, ale její provoz byl ztrátový a musela být prodána. V současnosti je nepřístupná. Dříve se mohlo rozhlížet nejen z vyhlídkového ochozu, přístupného vnitřním schodištěm o 102 schodech, ale i ze zvýšené plošiny přístupné z ochozu po vnějším železném žebříku. Bylo možné spatřit kromě Plzně i vrcholky Šumavy, Českého lesa, Brdů, Doupovských a Krušných hor. Vrchol byl dříve také ozdoben Svatováclavskou korunou.   Výhled   sever: Doupovské hory, Krušné hory  východ: Brdy jih: Plzeň, Radyně, Šumava západ: Český les severozápad: Slavkovský les Popis cesty Objekt s vyhlídkovou věží se nachází 5 km severně nad městem Plzeň. Na vrchol se dostanete, když odbočíte asi po třech kilometrech za Plzní ze silnice vedoucí z Plzně na Ledec v lese vlevo. Po silničce značené žlutou značkou dojedete až k rozhledně.  

Jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů, byl postaven v roce 1847 firmou Vojtěcha Lanny přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil 113 let na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Nahradil tehdy původní starý přívoz. Most v Podolsku stál až do roku 1960, kdy byl před napuštěním Orlické přehrady rozebrán. V Čechách bylo navrženo na 13 lokalit vhodných pro znovu postavení mostu. Dokonce byla nabídka o odkoupení ze zahraničí, to bylo naštěstí odmítnuto. Nakonec byla vybrána lokalita u Markova mlýna nedaleko Stádlce. I když byly při rozebrání všechny části pečlivě očíslovány, bylo po desetiletém uskladnění jeho znovu sestavení velmi obtížné. Znovu sestavený most začal sloužit v roce 1974. Základní nosnou konstrukci tvoří do dvou dvojic uspořádané čtyři řetězy. Každá ze dvojic řetězů má svislou rozteč 430 mm. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech, které mají tvar bran o rozměrech 4 x 9 x 10 m. Most je dlouhý 157 m a skládá se z 2.000 kvádrů a 1.100 ocelových částí o hmotnosti 102 tun. Rozpětí mostu mezi branami je 91 m, výška pylonů 10,25 m, průjezdní profil bran je 3,8 m. Mostovka v šířce 6,4 m, tvořená z dřevěných mostin, se nachází ve výšce 5 m nad hladinou. Přejíždějící vozidla nesmějí mít větší hmotnost než 1 tunu a šířku 2 m. Krátce po svém sestavení na novém místě se zde natáčel film Dým bramborové natě a na chvíli se objevil i ve filmu Jízda.

Bubenské nábřeží navazuje na nábřeží Kpt. Jaroše a spojuje ho s ulicí Komunardů. Vyjma krátkého úseku, k ulici Argentinské, je lemováno areálem Holešovické tržnice, dříve Holešovických jatek. Nábřeží vzniklo při úpravách prostoru v souvislosti s výstavbou jatek. Mezi vozovkou a břehem Vltavy je chodníček pro pěší s vyhlídkami na Vltavu. Nábřeží bylo v roce 2005 rekonstruováno a dnes patří mezi velmi úhledná místa Prahy. Bubenské nábřeží také patří mezi rušná pražská nábřeží. Je to především díky tomu, že sem spousta lidí jezdí za relativně levnými nákupy do Holešovické tržnice. Také díky tomu, že je sem dobré spojení městskou hromadnou dopravou. Tramvají je to jen jedna stanice na metro, na stanici Vltavská. Konečně i díky tomu, že přilehlá Holešovická tržnice je dobře dostupná pro osobní automobily a že jsou zde velká parkoviště.Jak již bylo řečeno, Bubenské nábřeží po rekonstrukci zcela změnilo svou tvář. Stalo se nejen přestupním místem, ale i místem pro krásné procházky s vyhlídkami na mnoho zajímavých míst. Na Negrelliho viadukt, Vítkov se sochou Jana Žižky, Karlín, Štvanicí a mnohé další.

Veslařský ostrov leží při pravém břehu Vltavy jižně od Vyšehradu mezi Podolským nábřežím a Císařskou loukou. S nábřežím je spojen mostem ústícím na Podolské nábřeží. Název ostrova je odvozen od jeho využití. Sloužil veslařům. Dříve se také jmenoval Švarcenberský. I dnes je ostrov využíván k vodáckým účelům a k rekreaci. V severní části ostrova je zařízení Pražských vodáren.