Vojenský historický ústav Praha (VHÚ) je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení Ministerstva obrany České republiky. Jeho posláním je shromažďovat písemné a hmotné památky především k dějinám českého i československého vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat, zpracovávat a zpřístupňovat je veřejnosti. Výsledky této práce prezentuje VHÚ Praha především v muzejní a výstavní činnosti, dále v knihovnických službách, v knižních a časopiseckých publikacích, na vědeckých konferencích a seminářích, v historickém servisu vojenským útvarům, ústavům a zařízením a ve službách veřejnosti. Nejdůležitější součástí VHÚ Praha jsou muzea a výstavní prostory. Jde o Armádní muzeum Žižkov, Letecké muzeum Kbely, Vojenské technické muzeum Lešany a další externí výstavní prostory. Vědeckovýzkumná činnost VHÚ je prioritně zaměřena na zkoumání a dokumentaci historie českého a československého vojenství včetně problematiky I., II. a III. odboje. Podrobnější informace o expozicích VHÚ: Armádní muzeum Žižkov Letecké muzeum Kbely Vojenské technické muzeum Lešany  Služby veřejnosti bezplatný přístup do muzeí VHÚ; pořádání či spolupořádání tematických či stálých expozic nebo výstav sbírkových předmětů; pořádání pravidelných i nepravidelných muzejních programů; viz Operace Historikon; pořádání tematických přednášek a konferencí; pořádání kulturních a vzdělávacích programů; vydávání periodika Historie a vojenství; zpřístupňování knihovních dokumentů ze specializovaného knihovního fondu VHÚ a poskytování dalších knihovnických a informačních služeb; Historie VHÚ Praha Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 si byli jeho nejvyšší představitelé, v čele s prezidentem republiky T. G. Masarykem, velmi dobře vědomi nutnosti vytyčit a rozvíjet politické i vojenské tradice republiky, vědecky je zpracovat a zachytit je také v muzejní expozici. Již v roce 1919 byl při Ministerstvu národní obrany zřízen Památník odboje. Jak množství památek rostlo, zejména v souvislosti s návratem legionářů z Ruska, přestávala jeho skromná organizační struktura vyhovovat. Proto došlo k přeměně poradního sboru na oddělení MNO a poté na samostatnou instituci, Archiv legií. Archiv našel dočasně útočiště v budově Národního muzea a jeho sbírky byly provizorně umístěny na různých místech v Praze. Muzejní předměty se soustřeďovaly na zámku v Troji, tzv. obrazárna legií v letohrádku Hvězda, fotoarchiv a filmový archiv v Trojické ulici. V roce 1919 byl také založen Archiv národního osvobození, o rok později Vojenský archiv RČS a Vojenské muzeum RČS, které bylo zřízeno při Čs. vojenském ústavu vědeckém a soustřeďovalo památky vzniklé před rokem 1914.  Vznik Památníku osvobození V roce 1929, symbolicky k výročí vzniku republiky došlo 28. října ke sloučení těchto institucí v jeden vědecký ústav s novým názvem Památník osvobození. Instituce byla umístěna v nově postaveném komplexu budov na úpatí Vítkova, jen část vojensko-historických muzejních sbírek zůstala v budově Invalidovny v Karlíně. Areál budov na úpatí vrchu Vítkova byl vybudován v letech 1927–1929 podle návrhu architekta Jana Zázvorky, bývalého čs. legionáře v Rusku. Na vrcholu Vítkova současně probíhala výstavba Pantheonu národního osvobození, před nímž měla stát jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky. Pantheon měl být slavnostně otevřen 28. října 1938, vzhledem k politické situaci k tomu již nedošlo. Definitivně byl dokončen a otevřen v roce 1950. V této době však měl již zcela jiné poslání. Po nacistické okupaci českých zemí v roce 1939 se Památník osvobození stal předmětem likvidačních zásahů. Byl označen za nositele “legionářské ideologie” a jako součást rušeného MNO byl celý areál (administrativní část, budovy muzea a archivu) prohlášen za majetek německého wehrmachtu. V srpnu 1939 komplex budov zabralo gestapo a byla zde umístěna tzv. Kriegswissenschaftliche Verbindungstelle, která spravovala záležitosti muzejní, archivní a knihovní. Útlum a nový rozvoj Po roce 1945 se přímým pokračovatelem bývalého Památníku osvobození stal nově zřízený Vojenský historický ústav (rozdělený na Památník osvobození a Vojenské muzeum) zaměřený na problematiku I. a II. národního odboje. Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal další zlom v historii ústavu. Nový politický režim pohlížel s odporem nejen na legionářské tradice I. odboje, ale i na účast čs. vojáků v bojích na západní frontě během 2. světové války (II. odboj). Z nositele legionářských tradic se, pod vedením Hlavní politické správy ČSLA, VHÚ stal v čs. armádě ideologickým pracovištěm Komunistické strany Československa. Po listopadu 1989 prošel ústav zásadní restrukturalizací. V březnu 1990 byl Vojenský historický ústav zrušen a na jeho základě zřízen Historický ústav Československé armády. V souvislosti s rozpadem společného státu došlo ke změně názvu instituce na Historický ústav Armády České republiky. K významné změně došlo 1. dubna 2003, kdy se instituce vrátila k tradičnímu názvu Vojenský historický ústav. V té době musely být přehodnoceny vědecko-výzkumné úkoly a mnohé další aktivity. Situaci se však podařilo velmi záhy stabilizovat, o čemž svědčí mimo jiné i vydávání. V současnosti se vydává časopis Historie a vojenství v nové úpravě (od r. 2004), postupně se rozšířily výzkumné úkoly, nejprve o období III. odboje a poté o činnost příslušníků AČR v misích OSN, NATO a EU, rozšířily se a revitalizovaly stálé expozice v muzeích VHÚ a pořádá se množství krátkodobých výstav.  Expozice VHÚ Praha Armádní muzeum Žižkov - Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do pěti základních celků. První se věnuje období  1. světové války 1914–1918, účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část přibližuje historii meziválečné Československé republiky a jejích ozbrojených sil. Třetí výstavní prostor zachycuje období 2. světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích, v domácím odboji i v dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a III. protikomunistickému odboji. Poslední část expozice tvoří prostor, v němž probíhají příležitostné výstavy. Vice zde Letecké muzeum Kbely - Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. Více zde Vojenské technické muzeum Lešany - Mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren, se od roku 1996 nachází expozice Vojenského technického muzea. V současné době ji tvoří více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti. Každoroční obměna i poutavé představování exponátů v pohybu a postupné zdokonalování výstavních prostor muzea tak návštěvníkům umožňuje lépe nahlédnout do tajů nejen čs. historické vojenské techniky. V rámci jarního zahájení výstavní sezony probíhají každoročně v muzejní aréně akce s prezentací historické techniky v pohybu. Největší událostí roku bývají tzv. Tankové dny, které se konají vždy poslední srpnovou sobotu. Více zde Ostatní expozice VHÚ Praha Císařská zbrojnice - Stálá expozice je umístěna ve Schwarzenberském paláci na Pražském hradě a obsahuje sbírku zbraní, zbroje a uměleckých děl z období od 15. století do poloviny 19. století. Výstava prezentuje přes 550 předmětů, které pocházejí především z období, kdy České země patřily k habsburskému císařskému trůnu.  Muzeum hradní stráže - V Prašné věži Mihulka na Pražském hradě se nachází expozice mapující vývoj českých vojenských jednotek střežících Pražský hrad od nejstarších dob do současnosti. Akcent je položen na období posledních téměř sta let – tedy na existenci Hradní stráže. Národní památník hrdinů heydrichiády - V pravoslavném chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze čeká návštěvníky stálá expozice věnovaná Operaci ANTHROPOID - atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942. Národní památník hrdinů heydrichiády tvoří pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, krypta pod kostelem – pietní místo, stálá expozice v hale a přednášková síň s promítáním.    

Doppler Christian Johann 1803 – 1853 Rakouský astronom, matematik a fyzik. Textová deska. Bílý mramor. Umístěna v roce 1903 na Karlově náměstí 20.

Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Hrad a zámek - středoevropský unikát Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i velkolepou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V roce 1992 byl celý historický zámecký komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov, jeden z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, stojí na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a ze severu potok Polečnice. Hrad a zámek se tyčí nad renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města a zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení postavených kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Historie hradu a zámku Skalnaté návrší, kde dnes stojí monumentální zámek, bylo osídleno již v době bronzové. Původní gotický hrad založili před rokem 1250 páni z Krumlova. Po vymření rodu v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602 a s jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu panství. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky a držitelé nejvyšších úřadů v Království českém. Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský, později jej císař Ferdinand II. věnoval knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Jeho potomek Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Po vymření rodu roku 1719 přišel na Krumlov rod Schwarzenberků. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku, obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Po polovině 19. století však zámek Český Krumlov ztratil úlohu hlavního rodového sídla Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván. Po roce 1947 bylo panství Český Krumlov zestátněno. Podoba zámeckého komplexu Zámecký komplex nabízí návštěvníkům velkolepou a vyčerpávající prohlídku prostor. Ve dvou prohlídkových trasách navštívíme původní zámecké interiéry z doby renesance a baroka, zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Druhý okruh je zaměřen na život rodu Schwarzenbergů. Původní barokní divadlo Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, které se chlubí svojí zachovalou originální budovou, jevištěm, kulisami, kostýmy atd. V zámeckém lapidáriu, původně sklepní prostor, jsou dnes uloženy originály soch. Václavské sklepy, zabírají celý půdorys nádvoří a obklopujících křídel Horního hradu. V současnosti jsou v tomto unikátním prostředí pravidelně pořádány výstavy současných českých i zahraničních umělců. Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Podle Karla Čapka jde o "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Barokní zahrada Nedílnou součástí zámeckého areálu je překrásná barokní zahrada založená v 17. století. Po prohlídce majestátních prostor zámku poslouží k příjemnému oddychu v prostředí mozaiky barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy nebo vedle jezírka. Na zámku je tradicí také chov netradičních „mazlíčků“. Historie chovu medvědů sahá až do 16. století. Dnes jsou prostory pro macíky upraveny tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili co nejlépe. V Českém Krumlově ale můžete vidět mnohem víc, než jen zámek. Tak například velmi atraktivní je návštěva grafitového dolu. Dále zde najdete Regionální muzeum, Egona Schiele Art Centrum, naši nejdelší krytou lávku, minoritský klášter a klášter klarisek a nebo kontroverzní otočné hlediště uprostřed zámeckého parku. Ve městě se také konají mnohé kulturní akce, jako například Svátky pětilisté růže, Festival Staré hudby atd. S výběrem ubytování ve městě jistě nebudete mít problém.