Česká skála, text v přípravě

Zastávka lanové dráhy Újezd je jednou ze tří stanic. Je položena nejníže. Navazuje na tramvajovou dopravu, na tramvajovou zastávku Újezd.

Bílá věž stojí v Křížové ulici při kostele Narození Panny Marie. Dnešní věž byla vystavěna v roce 1689 na místě původní zvonice z roku 1581. Věž byla původně vstupní branou na hřbitov, rozkládající se kdysi kolem přilehlého kostela. Roku 1758 byla zvýšena do dnešní podoby. Její portál se původně nacházel v průčelí arciděkanského kostela.

Renesanční zámek Polná leží na okraji stejnojmenného městečka s přibližně 5000 obyvateli, v blízkosti rybníka Peklo, okres Jihlava, kraj Vysočina. V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006. Hrad jako předchůdce První písemná zmínka o Polné je z roku 1242. Jan z Polné, syn Zbyslava z Bratčic, založil zdejší ves. Kolem roku 1320 ji Janovi příbuzní prodali Jindřichovi z Lipé a v roce 1356 bylo panství postoupeno Ješkovi Ptáčkovi z Pirkenštejna. K úpravám hradu došlo poprvé ve 14. století, v letech 1464 – 1515, za vlády pánů z Kunštátu, byla provedena pozdně gotická přestavba. Vznikl tak pozdně gotický trojpodlažní palác v SZ areálu hradu. Historie zámku Koncem 16. století hrad vyhořel a ihned po požáru byl původní palác přestavěn v renesanční zámek. Nově bylo vystavěno jižní křídlo, k severní části východní hradby byla přistavěna renesanční hospodářská budova tzv. Hradecký dům. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1623 získali zdejší zámek Ditrichštejnové, kterým náležel až do roku 1864. Ještě v roce 1623 upravili vstupní bránu předhradí a pravděpodobně i jeho opevnění. V 2. polovině 17. století bylo upraveno nádvoří vlastního hradu, přistavěna hospodářská budova, v ní byl zřízen průjezd s ditrichštejnským erbem a uprostřed nádvoří byla v roce 1693 postavěna kašna. Celý hradní areál sloužil jako byty úředníků a sídlo správy panství. V roce 1794 hrad opět vyhořel. Ditrichštejnové však neměli zájem o jeho opravu, sídlo úřadů bylo přeloženo do přibyslavského zámku, 3. patro paláce bylo zbořeno a zbytek jen provizorně zastřešen. V roce 1844 se zbořila větší část severního křídla s kaplí a arkádovou chodbou. Torzo zámku pak bylo pronajímáno jako byty, či sloužilo jako skladiště. V roce 1922 koupil objekt Václav Pojmon a ten jej věnoval Sokolu a Spolku městského muzea, který zde začal umísťovat sbírky. Zámek byl částečně opraven v letech  1922 - 26 pro potřeby muzea za účasti K. Hilberta, nyní je v rekonstrukci. Dnes je zámek Polná sídlem místní pobočky Muzea Vysočiny. Podoba zámku Zámecký areál se skládá z předhradí tvořeného třípatrovou věží se vstupní branou a jednopatrovou polokruhovou budovou přistavěnou k věži a vlastního hradu. Zde na jižní a východní straně můžeme vidět hospodářské budovy s průjezdem a vlastní zámek (hradní palác). V dnešní podobě je zámek dvoupatrová obdélná budova, na severní straně se připojuje část přízemí severního křídla, na jihu renesanční křídlo. Na severu a západě se nachází kolem vlastního hradu hradba, v SZ nároží stojí okrouhlá bašta. Zámecká expozice Expozice zámku Polná představuje Venkovská lékárna z přelomu 18. a 19. století, soubor historických hodin a hodinářská dílna. Unikátem zdejší výstavy je Stará škola v Poděbradově ul. 79 - třída, kabinety a byt učitele. Tipy na výlet Pokud budete mít po návštěvě zámku ještě sílu na další památky, pak můžete navštívit budovu bývalé městské elektrárny, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Kateřiny, kostel sv. Anny nebo židovské město a jeho synagogu. Po kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Rosička u Sázavy. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Ronov u Přibyslavi. Ubytovat se můžete v Přibyslavi.