Historie hradu Chebský hrad je jedinečná ukázka románské falce na našem území. Počátky hradu jsou spjaty s německým císařem Friedrichem Barbarossou. Na místě chebského hradu bývalo staré slovanské osídlení, které existovalo až do počátku 12. století. V době kolonizace pohraničního území bylo slovanské obyvatelstvo vytlačováno německými osadníky. Okolí Chebu se stalo majetkem hrabat z Vohburgu, kteří ho připojili k území Bavorské marky. Právě oni vystavěli první kamenný hrad, který císař Friedrich I. Barbarosa vládnoucí v letech 1152 – 1190, přestavěl a zařadil jej mezi skupinu tzv. falcí, které využíval k pobytu s dvorem při svých pravidelných inspekčních cestách po německé říši. V podhradí falce se rozrostla osada, připomínaná roku 1203 poprvé jako město Cheb. Chebskou falc využívali i další císaři říše a to až do roku 1265. Tehdy se Chebsko za panování Přemysla Otakara II. stalo součástí českého království. Nejdříve pouze na pár let, ale za Jana Lucemburského bylo Chebsko roku 1322 k českému státu připojeno definitivně. Cheb si podržel politický význam i nadále, ale hrad byl na konci 14. století začleněn do městského opevnění a postupně přestal sloužit svému účelu. Po třicetileté válce se město změnilo v barokní pevnost a změna čekala i hrad. Při vpádu Francouzů v roce 1742 během války o rakouské dědictví byl hrad poškozen a začal chátrat. Podoba hradu Objekt prošel jen malými přestavbami a dodnes se tedy dochovaly hlavní rysy falce, které lze obdivovat na třech objektech. Tím prvním je císařský románský palác, který je obdélníkovou budovou, v jejímž přízemí byly hospodářské budovy a v prvním patře obytné místnosti. Z paláce se dodnes dochovalo obvodové zdivo a v něm široká okna a sloupkové arkády. Dominantou hradu je románská Černá věž, pojmenovaná podle stavebního materiálu, kterým byl sopečný tuf. Stojí na čtvercovém základě 9 x 9 m a je vysoká 18,5 m. Měla tři patra a dnes je přístupná jako vyhlídka. Za nejpozoruhodnější stavbu hradu se považuje dvojitá patrová románsko - gotická kaple sv. Erharda a Uršuly. Na Chebském hradě byli roku 1634 zavražděni důstojníci Albrechta z Valdštejna. Stalo se tak v Gordonově paláci, který byl přistavěn v 15. století na západní straně. V areálu hradu je možné si prohlédnout expozici s výsledky dosavadních archeologických výzkumů na Chebsku. Tipy na výlet V samotném chebu je celá řada dalších památek, které stojí za návštěvu. Je to například kostel sv. Mikuláše, františkánský klášter, rozhlednu Vávrova lávka nebo Krajské muzeum. Nemůžete zapomenout navštívit ani známý Špalíček. Pokud se vydáte na výlet mimo město, můžete si jako cíl vybrat třeba sopku Komorní hůrku, nedaleké Františkovy Lázně nebo hrad Vildštejn. Ubytování si jistě vyberete přímo v Chebu.

Synagoga ve městě Český Krumlov byla postavena až roku 1909 zdejší Židovskou obcí. Najdeme ji na krumlovském předměstí Plešivec, kde byla vystavěna stavitelem Sosnou, podle návrhu architekta Kafky. To, že byla vystavěna poměrně pozdě souvisí s dějinami židovské komunity v Českém Krumlově. Ty rozhodně nebyly, podobně jako ve většině našich měst, jednoduché. Přítomnost Židů ve městě je doložena již ve 14. stoeltí. Tehdy Jan Lucemburský dovolil, aby se na zdejším panství usadily čtyři židovské  rodiny. Jeho syn Karel IV. počet povolení rozšířil na šest rodin. Přesto, ale nebyl jejich život jednoduchý, vrchnost jim nepřála. Vše vyvrcholilo roku 1494, kdy byli všichni Židé z Českého Krumlova vypovězeni. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově platil až do 18. století, poté se sice mohli opět ve městě usadit, ale jejich počet byl stále omezen. Průlomem byl až polovina 19. století a po ní následující židovská emancipace, v rámci které se již mohli Židé svobodně stěhovat kamkoliv. Roku 1855 byl založen náboženský spolek, roku 1893 samostatná židovská obec. Než byla vystavěna synagoga, chodili se Židé modlit do větší samostatné modlitebny, ve které byl již chazan neboli předříkávač, tzn. nižší synagogální duchovní. Vlastní synagogy se dočkali až v letech 1908-09. Byla to jednoduchá stavba, s užitím novorománských prvků a s osmibokou věží. K bohoslužbám sloužila do zabrání Sudet roku 1938. Němci sice její interiéry zničili, ale samotná stavba zbořena nebyla. Bohužel podobné štěstí neměli krumlovští Židé, které Němci poslali do vyhlazovacích táborů. Na samém konci války sloužila jako interkonfesionální křesťanský kostel pro vojáky americké armády, kteří Český Krumlov osvobodili. Tuto skutečnost připomíná armádní znak, dochovaný na stěně modlitebního sálu. Další osudy synagogy nebyly dobré. V letech 1945 - 1968 byla synagoga užívána Církví československou husitskou. Po roce 1968 byla využita jako skladiště. V 90. letech se do ní ukládaly barokní kulisy ze zámeckého divadla. Dnes patří Židovské obci v Praze a připravuje se projekt na její začlenění do duchovního a kulturního života Českého Krumlova.

Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.

Voštinova skála, text v přípravě