Tip na výlet

V rámci ZOO je možné navštívit zámek Lešná. Historie zámku Lešná začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Hrad získali i s panstvím v roce 1724 hrabata z rodu Seilern-Aspangů. Moc na Moravě nepobývali a koncem 18. století zchátralý hrad opustili a nechali si na místě zvaném Lešná postavit jako pohodlnější šlechtické sídlo původní zámek. Letní sídlo Seilernů Byla to jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze na jednom místě zvedala do úrovně druhého patra. Původní zámek po dobu 80 let sloužil hraběcí rodině pouze jako letní sídlo. Zimy trávila šlechtická rodina v Rakousku. Na sklonku 19. století se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku. V roce 1886 byla budova starého zámku stržena a na jeho místě byl v letech 1887 - 1894 vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Stavbu zámku řídil autor projektu, vídeňský architekt Johann Mick. Interiéry zámku byly velmi komfortně a draze vybaveny. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné a prostorné koupelny se splachovacími toaletami, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Pohodlný zámek se stal prvním sídlem rodu Seilernů a až do roku 1945. ZOO Lešná Zámek je vyhledávaným zejména pro své interiéry, bohaté sbírky a blízkou ZOO, jejíž základy vlastně položili sami Seilernové. Největší místností celého zámku je sál předků. Je zde nejbohatěji vyřezávaný kazetový strop a portrétní galerie původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. Dnes se zde pořádají svatební obřady. Velmi zajímavá je také sbírka předmětů přivezených z cesty kolem světa, kterou podnikli bývalí majitelé zámku. Sbírka zahrnuje mimo jiné nejrůznější výrobky zhotovené ze slonoviny, vzácných dřevin, kovu či porcelánu a její součástí je i kolekce antických vykopávek. Romantický anglický park, který dodnes obklopuje zámek, vznikal někdy v letech 1884-1888. Najdete zde dřeviny z Evropy, severní Ameriky a Asie. Mnohé vzrostlé stromy jsou nejen esteticky velmi krásné, ale navíc značně staré. Celý komplex je majetkem města Zlína. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, větrný mlýn holandského typu Štípa, poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.

Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V areálu Podorlického skanzenu jsou kolem vznikajících staveb vysazovány sady a zahrady z původních odrůd ovocných dřevin - zejm. jabloní, hrušní, švestek a dalších druhů také a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. Zřizovatelem skanzenu je soukromá firma a Český svaz ochránců přírody. Stavby ve skanzenu Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Replika zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice.   Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů.    Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009.   Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti.   Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční rekonstrukcí původní sušárny ze Semechnic u Opočna.    Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích).  Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců.    Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány je kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.  Na tyto objekty již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. K jejich realizaci tak schází jediné – najít zdroj finančních prostředků pro realizaci

Pozůstatky přemyslovského hradu jsou dominantou města Týnec nad Sázavou, od železniční stanice k němu vede zelená a modrá turistická značka. Historie hradu Nejstarší částí hradu je do dnešních dnů dochovaná románská rotunda, postavená patrně již v 11. století jako farní svatostánek. V první polovině 13. století zde Přemyslovci nechali vystavět královský hrad a rotunda se stala hradní kaplí. První písemná zmínka o hradě pochází však až z roku 1318, kdy hrad již nebyl v rukou krále, nýbrž Oldřicha, předka Medků z Valdeka. Oldřichovi potomci hrad drželi až do druhé poloviny 15. století. V roce 1498 získal hrad Litvín z Klinštejna, po něm jej zdědila jeho dcera Lidmila z Klinštejna, která jej roku 1544 prodala Bernardovi Barchanci z Baršova. Jeho potomci po ženské linii hrad drželi do roku 1607, kdy jej zakoupil konopišťký pán Hodějovský z Hodějova. Adam Hodějovský z Hodějova však o svůj majetek přišel v důsledku potrestání za účast ve stavovském povstání, týnecký hrad získal Albrecht z Valdštejna a již v roce 1623 jej prodává Pavlovi Michnovi z Vacínova. Na počátku století hrad ztrácí svou rezidenční funkci a další ránu mu uštědřil požár roku 1654. Až ve století následujícím se hradu dostalo alespoň nějaké péče. V roce 1765 dala majitelka Marie Anna z Vrtby upravit jeden z paláců a v roce 1793 byly pro provoz manufaktury na kameninu, založené Františkem hrabětem z Vrtby, adaptovány některé prostory hradního areálu. Podoba hradu Jak již bylo výše zmíněno, nejstarší částí hradu byla románská rotunda. Přemyslovský hrad oválného tvaru kromě ní tvořil k rotundě připojený čtverhranný bergfrit a trojprostorový palác. V průběhu 14. století Oldřichovi potomci hrad rozšířili – především postavili nádvorní část paláce, v níž se dnes nachází malé muzeum. V 15. století byla zdokonalena obrana hradu vystavěním bašt v hradbě. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat dochovanou rotundu s bergfritem, nádvorní část paláce a základy původního přemyslovského paláce. V otevírací době muzea jsou přístupné všechny dochované interiéry, z podkroví bergfritu je krásný výhled, nejen na nedalekou zříceninu hradu Zbořený Kostelec nebo Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Krásné ubytování naleznete poblíž Lešan. M.K.

Kostel sv. Cyrila a metoděje v Praze 6 Nebušicích.