Kostel sv. Tomáše byl patrně založen Petrem z Rožmberka v polovině 14. století. Uvažuje se tak, že byl založen již roku 1252. Ve druhé čtvrtině 16. století prošel přestavbou, při které presbytář získal novou síťovou klenbu s přesekávanými žebry a v hrotitých oknech byly umístěny kružby. V roce 1786 za Josefínských reforem byl kostel zrušen a postupně chátral. V polovině 19. století byl již pustý. V letech 1874-75 byl obnoven znovu vysvěcen. Do další svízelné situace se dostal po druhé světové válce, kdy se ocitl díky železné oponě v pohraničním pásmu. To znamenalo opět chátrání objektu. Až po revoluci v roce 1997 za velkého přispění německých obyvatel byl znovu opraven a vysvěcen. Třetí nejvýše položený kostel na českém území je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou patrovou sakristií. V severní stěně se nachází lomený portál s profilovaným ostěním. Průčelní stěna a věžička jsou obloženy šindelem.

Kostel Povýšení sv. Kříže - Mečeříž, okres Mladá Boleslav.

Židovský hřbitov za obcí Kovářov má velikost 2.090 m2. Založen byl v první polovině 19. století. Hřbitov je zaplněn jen z jedné čtvrtiny, na které je umístěno 120 náhrobních kamenů. Židovský hřbitov se nachází severně od obce Kovářov. Z obce je potřeba se vydat směrem na Radvánov. Za rybníkem Prostřední je potřeba se vydat vpravo po cestě směrem do lesíka. Po cca 100 m dojdeme ke hřbitovu.

Pískovcová socha světce sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí je dílem sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1715. Sv. Prokop, patron maltézského řádu, je zde zpodobněn s praporem v pravé ruce. U nohou má beránka. Na nižších soklech jsou postavy andělů s kartušemi na kterých je v českém, latinském a německém jazyce nápis: „Mezi syny ženskými nebyl nalezen větší nad Jana Křtitele“. V dolní části soklu jsou reliéfy Stětí sv. Jana Křtitele, Navštívení Panny Marie a Zjevení sv. Jana Křtitele. Reliéf na kartuši s českým nápisem je údajně portrétem Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.