Pítko pod Seminářskou zahradou v ulici Hellichova.

Zámek v Nelahozevsi je jedním ze skvostů české pozdně renesanční architektury. Ve stejnojmenné obci, známe jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka, ho nechal na skalnatém ostrohu nad Vltavou vystavět vlivný královský dvořan, Florián Griespek z Griespachu. Nelahozeves - rodiště Antonína Dvořáka Stavba zámku byla započata roku 1553 a měl se stát reprezentativním rodovým sídlem rodu, který zaznamenal díky přízni císaře Ferdinanda rychlý společenský vzestup. Průběh stavby byl zdlouhavý, pokračoval ještě na počátku 17.století. To již byl Florián Griespek po smrti a ve stavbě pokračoval jeho syn Ondřej. Griespekové, kteří se zúčastnili stavovského povstání, se ovšem ze zámku v Nelahozevsi těšili jen do roku 1623, tehdy zadlužené panství, prodala Floriánova vnučka Veronika Polyxeně z Lobkovic. V té době byl zámek již v žalostném stavu. Podepsaly se na něm válečné útrapy třicetileté války. Po skončení války dal v roce 1652 Eusebius z Lobkovic budovu jen nejnutněji opravit a zámek tak přestal sloužit jako šlechtické sídlo a byl využíván jako budova správy panství a na obydlí úřednictva. Zámek tak zůstal nedostavěn a díky chybějícímu křídlu má jeho půdorys tvar písmene „U“. V držení roudnické větve Lobkoviců zůstal zámek nepřetržitě do roku 1949. V 60. letech 19. století mělo dojít k částečné obnově zámku, ale ta se neuskutečnila a objekt se nejdříve změnil na vojenský lazaret, později na dívčí penzionát. V držení Lobkoviců zůstal zámek Nelahozeves až do r. 1945, kdy se stal majetkem československého státu. V roce 1992 byl vrácen Lobkovicům. V zámeckých prostorách je dnes umístěna největší soukromá umělecká sbírka z Roudnické lobkovické sbírky. Jde o španělské malířství přelomu 16. a 17.století. Renesanční skvost Nelahozeveský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, obklopující dvůr, čtvrtou stranu uzavírá zeď. V části nádvoří jsou arkády. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. Charakteristickým stavebním prvkem zámku, připomínajícím severoitalské pevnostní stavby, je silné obložení rustikou. K nejzajímavějším interiérům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Část dalších prostor má doposud zachovány některé detaily z původní renesanční i pozdější výzdoby, jako jsou kamenické zpracování portálů nebo dřevěné kazetové stropy. Dále lze uvnitř shlédnout, kromě již zmíněné malířské sbírky, dobový nábytek, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta. V Nelahozevsi je největší zámecká knihovna v Čechách. Ať už se na Nelahozeves vydáte v zimě či v létě, nebudete zklamáni. Zámek je otevřen po celý rok a probíhá zde mnoho kulturních akcí, jarmarků a společenských setkání. Zámek často ožívá zvuky středověkého tržiště a dobových rytířských klání. Návštěvu Nelahozevse lze spojit s blízkým zámkem Veltrusy. Ubytovat se můžete v nedalekých Veltrusích.

Muzeum betlémů na Karlštejně vzniklo v roce 1995. Hlavním těžištěm se stala soukromá sbírka betlémů a lidového umění. JMůžeme tak shlédnout kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Tři podlaží barokního domu jsou vybavena historickým nábytkem, obrazy, podmalbami na skle a dřevořezbami.Bonbónkem jsou mechanické betlémy z nichž většinu si mohou samy spouštět.V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Od poloviny listopadu se muzeem line vůně perníku, protože začíná tradiční výstava perníkových betlémů. Účastní se jí perníkářky z okolí, i daleka. Stálá expozice Sbírka starých českých betlémů v zařízených interiérech. Karlštejnský královský betlém - největší český loutkový betlém. Perníkové betlémy - Barokní sklepení s karlštejnskou Bílou paní - "Vinařství na Karlštejně".

Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.