Městské muzeum v Čáslavi, patří mezi naše nejstarší venkovská muzea. Stavbu financovala ze svého rezervního fondu Záložna čáslavská. Pro veřejnost se muzuem otevřelo poprvé 22. listopadu 1885.Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického (1820 – 1908), mecenáše muzea. Ten daroval městu velkou sbírku přírodnin a sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem Včela Čáslavská. Obě tyto složky však pracovaly po dlouhé období zcela odděleně. Sloučeny byly v roce 1910. Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Stálá expozice Zoologie,  ukázka prezentace sbírek v 19. století; Sklo a porcelán, sbírka harrachovského skla; Národopis - fajánse, lidový textil; Mineralogie a geologie; Archeologická expozice dějin města a středověkého kamnářství

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 34,07 ha a rozkládá se na území katastru Vinoře. Vyskytují se zde výchozy křídových pískovců. Porost tvoří převážně duby a mokřadní olšiny. Z vegetace zde dále nalezneme kosatec žlutý, dymnivky, lilii zlatohlavou, vstavače a další. Na území chráněné oblasti jsou také rybníky. Proto je místo hnízdištěm řady vodních ptáků.Zámecký park navazuje na jižní stranu vinořského zámku a přilehlého hospodářského dvora. Autorem původní barokní zahrady a přilehlé štěpnice, stejně jako zámku, dvora a vinořského kostela, byl kolem roku 1720 arch. F.M.Kaňka. K zahradě byla volně připojena jižním směrem se táhnoucí obora. Po polovině 18. století, kdy Černínové získali i sousední ves Satalice, dali v blízkém lese zřídit bažantnici spojenou s oborou a zámkem alejemi. V 19. století byla barokní zámecká zahrada i s přilehlou částí obory v údolí vinořského potoka proměněna na přírodně krajinářský park. Dnes je část tohoto parku, navazující na zahradní průčelí zámku, oplocena a je součástí zámeckého areálu, která slouží ministerstvu vnitra. Další úsek parku při potoce je neudržovaný a má charakter lesa a je volně přístupný. Od obory,v jejímž středu leží zatravněná plocha bývalého slovanského hradiště s valy a příkopy, jej dělí přirozená hradba pískovcových skalek.  

Pomník padlým rudoarmějcům.

Barokní kostel stojí při Žerotínově ulici. Dnešní barokní stavba byla vystavěna v letech 1729-1732 na místě zbořené starší stavby. Původní kostel byl patrně založen již se vznikem města, první písemná zmínka o něm je z roku 1366. Tento kostel v roce 1503 vyhořel a byl záhy opraven. V roce 1587 byla zahájen výstavba věže před jeho průčelím, která pak ještě v 17. století byla zvýšena na dnešní výšku 66 m. V interiéru se nachází původní barokní vybavení. Hlavní oltář z doby před rokem 1739 má obraz od Eliáše Františka Herberta. Zajímavé jsou i vyřezávané lavice a kazatelna. Klasicistní varhany z roku 1794 jsou od frýdeckého varhanáře Františka Hořčičky.