Rašeliniště Borkovická blata u Soběslavi, okres Tábor.

Na hvězdárenské věži Klementina se nachází olověná plastika Atlanta podpírajícího zeměkouli. Autorem je M.Braun, 1727.

Albrechtice nad Vltavou je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je situovaná do kotliny mezi Písecké hory a řeku Vltavu. Má necelých tisíc obyvatel. V obci leží jedna z nejvýznamnějších jihočeských románských památek, kterou je albrechtický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Původní vesnice, která je v pramenech poprvé zmíněna roku 1352, přerostla v průběhu staletí v městečko. V té době patřila pod bechyňský děkanát, jehož soupis majetku je právě tím prvním písemným pramenem. Obec, ale pravděpodobně vznikla mnohem dříve, zřejmě společně se vznikem kostela, který byl postaven ve druhé polovině 12.století. Majitelé městečka se často střídali. Na konci 16.století byli držiteli rytíři Oudražští z Kestřan. Albrechtice byly městečkem do roku 1635, ale během třicetileté války byly zničeny, zpustly a staly se vesnicí. To již byl jejich majitelem císařský generál hrabě don Baltazar de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Dalšími majiteli byli mezi jinými například Vrtbové, ale Albrechtice již nepřekročily svým významem svou lokalitu.Jak už bylo naspáno dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla ze 12.století, který je zřejmě dílem milevské stavební hutě. Kostel je v obci situován na mírném kopečku. Jeho původní románský sloh, kostel byl totiž přestavěn, prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho současná podoba je tedy výsledkem barokních úprav, jež byly provedeny v 18. století. Z původní výzdoby kostela se zachovaly monumetální románské malby na stěnách, které jsou nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov obehnaný zdí. Mimořádnou zvláštností je 108 kapliček u této hřbitovní zdi s malbami lidových malířů, doprovázenými básničkami lidového umělce. Malby i texty vznikly v první polovině 19. století a vyprávějí o významných událostech v životě pochovaného.

Je to jediná z mramoru vysekaná socha nejen na Karlově mostě, ale v celé české barokní výtvarné kultuře. Byla sem přivezena už hotová ze Salcburku, kde ji vytvořil rakouský sochař Michal Bernard Mandel v roce 1714. Sv. Filip Benicius byl pro svoji horlivost v hlásání víry roku 1267 jmenován generálním vikářem řádu servitů. Světec má na sobě roucho servitů, v levé ruce drží kříž, ratolest a knihu. Vedle nohou má položenu papežskou korunu, jelikož měl být roku 1268 zvolen papežem. ale odmítl a raději před tímto úkolem uprchl. V salcburském muzeu se nachází hliněný model. Roku 2000 byla socha restaurována.