Dnešní kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn jako farní chrám sv. Michaela roku 1357. Později byl několikrát přestavován. Zdivo kostela je složeno z pravidelných kvádrů, loď má plochý strop, obdélníková okna barokně vykrojená. Kněžiště je pravoúhlé s valenou klenbou, a s výsečí nad okny. Barokní oltář s obrazem malovaným na plátně ukazuje sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi.

Socha světce sv. Petra je umístěna na nároží ulic U Lužického semináře a Míšenské. Na nároží domu, kde býval seminář pro studenty z Horní Lužice a také kaple sv. Petra. Je dílem lužického sochaře Matěje Václava Jäckela z roku 1728. Stejně jako většina postav tohoto světce, i tato drží v jedné ruce klíče symbolizující vstup do nebes, a ve druhé knihu s hříchy těch, kteří na nebesa mají vstoupit.

Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.

Na nevysokém pahorku zvaném Okrouhlá, poblíž obce Staříč, stojí od roku 2003 další z řady telekomunikačních věží upravená na rozhlednu. Původně bylo plánováno, že na vrcholu vyroste jen telekomunikační věž, ale na základě přání obce Staříč byla opatřena i vyhlídkovou plošinou. Problém vznikl, když byl po ukončení stavebních prací zkolaudován pouze stožár, bez vyhlídkové plošiny. Bez tohoto povolení nemůže být vyhlídka oficiálně provozována. Věž je vysoká 55 metrů, vyhlídková plošina je výšce 30 metrů. Vede na ní 162 schodů, po jejich zdolání se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled na Frýdek-Místek, Havířov, Ostravu, Beskyd i Jeseníky. Rozhledna na Okrouhlé je totožná s věží na Velkém Kamýku u Písku.