Pítko v parku při Černokostelecké ulici.

Nepříliš známá historie hradu Historiografie bohužel nedisponuje množstvím ověřitelných dokladů o tomto hradu, který byl historicky prokazatelně již v XV. století v ruinách. Dochované zbytky masivních základů hradeb nasvědčují tomu, že šlo spíše jen o větší tvrz. První zmínka se připomíná rokem 1250 a jako majitel je zmiňován Gaitmar z Frajštejna a jeho bratr Hartleb. V roce 1331 snad byl hrad majetkem Konráda z Bítova. Poněkud dramatický osud vzal hrad po husitských válkách se svým novým majitelem Janem Krajířem z Krajku, který "znepokojoval" pohraničí moravské, české i rakouské, takže šlo vlastně o hnízdo loupežnické. Tím však také dobrodruh skončil, protože moravští stavové jej v r. 1440 prohlásili zemským nepřítelem, hrad odkoupili a poté jej nechali zbořit. Roku 1493 je již hrad Frejštejn označen v dobovém dokumentu jako "poustka". Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. V okolí stojí za návštěvu Vranovský zámek, renesanční zámek Uherčice, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat k vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.  

Romantické zříceniny majestátního hradu Boskovice se nacházejí přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenného města. Z centra Boskovic k hradu, přístupném v návštěvních hodinách, vede turistické značení. Historie hradu Boskovice od dob známých z pramenů vlastnil rod pánů z Boskovic, první se po nich píše Jimram již roku 1222. Zatím není zcela jisté, zda již tehdy hrad stál. Nejstarší nálezy z lokality hradu i tzv. Bašty pocházejí až z počátku 14. století. Bašta, opevnění stojící na vrcholu Zámeckého kopce, je současnými badateli považována za předchůdce dnešního hradu. Předpokládá se, že jeho staviteli mohli být Archleb a Oldřich z Boskovic, kteří se v pramenech zmiňují roku 1298. Kdy byl založen dnešní hrad není vůbec jasné. Páni z Boskovic zde sídlili až do konce 14. století. Za tu dobu byl dvakrát dobyt, neboť se Boskovští odbojně chovali vůči českému králi a jeho zástupcům. Stalo se tak v letech 1312 a 1389. Po druhém úspěšném dobytí markrabě Jošt hrad zabavil, roku 1398 je pak jako jeho držitel uváděn Heralt u Kunštátu, který jej musel obnovit. Páni z Kunštátu Boskovice drželi až do roku 1458, kdy se navrátil zpět do rukou rodu zakladatelů, konkrétně Vaňka Černohorského z Boskovic. O necelé století později, roku 1547, hrad mění majitele – kupuje ho Šimon Ederer ze Štiavnice. Velkolepou renesanční přestavbu hradu podnikli další majitelé páni ze Zástřizl. Sňatkem s vdovou po posledním z rodu pánů ze Zástřizl se roku 1690 stal vlastníkem hradu František Walter z Dietrichštejna, který byl zároveň jeho posledním obyvatelem. Další majitelé již sídlili na zámku vybudovaném ve městě. Hrad pak ještě chvíli sloužil jako úřednický dům, nebyl však udržován a posléze začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu. V současnosti patří hrad hrabatům Mensdorf-Pouilly. Podoba hradu Tzv. Bašta, která mohla být předchůdcem dnešního hradu a později sloužila jako předsunuté opevnění, se skládala z paláce, hradby, příkopu a valu. V roce 1567 se o ní mluví jako o zřícené, ale ještě na počátku 18. století byla provizorně opravována. Dnešní hrad původně tvořila do přibližného kruhu zalamovaná hradba, která v sobě obsahovala na jihu a jihovýchodě palác a v západní části cisternu. Vstupní brána byla patrně na severní straně. V roce 1398 byl hrad rozšířen o parkánovou hradbu a hradní palác prošel náležitou přestavbou. Na západní a východní straně jádra pak přibyly další obytné objekty. Po navrácení hradu do rukou pánů z Boskovic proběhla další přestavba. Hrad získal nový hradební okruh s hranolovými a dovnitř otevřenými baštami. Tento nově vzniklý prostor vyplnily hospodářské budovy. Obytná část hradu byl přizpůsobena moderním, raně renesančním nárokům na bydlení. Další, tentokrát již plně renesanční úpravy, provedli páni ze Zástřizl (viz nápisové desky s kartušemi z roku 1568 a erbovní desky z počátku 17. století). Nechali též vystavět východní polygonální baštu a jižní předhradí. Ještě později před hradem vznikla dlouhá hospodářská budova. Zříceniny hradu Boskovic jsou dodnes impozantní. Kulturní dění na hradě V červenci je boskovický hrad jedním z tradičních míst, kde se koná festival Boskovice - festival pro židovskou čtvrť.  Tipy na výlet V Boskovicích dále najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, empírový zámek Boskovice, synagogu a židovské město. Vydat se můžete také na zámek Černá Hora, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Podívat se můžete také na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete přímo v Boskovicích. M.K.

Nábřeží Edvarda Beneše spojuje na levém břehu Vltavy Klárov s nábřežím kapitána Jaroše. Vzniklo na místě staré cesty pod Letnou, která vedla od Klárova do Holešovic. Jeho délka je cca 1300 m. Cesta byla postupně přebudována na silnici a pak nábřeží, které bylo pojmenováno Kramářovo. V roce 1948 bylo přejmenováno na nábřeží kapitána Jaroše. V roce 1991 byla část mezi Štefánkovým mostem a Klárovem oddělena a pojmenována po Edvardu Benešovi. Paradoxní je, že v úseku od Klárova po ulici U plovárny lemují břeh Vltavy souběžně dvě nábřeží. Komárkovo nábřeží a nábřeží Edvarda Beneše.