Přírodní rezervace se nachází přes silnici naproti lokalitě U tří křížků. Předmětem ochrany jsou zde podmáčená a rašelinná luka s řadou chráněných živočichů a rostlin. Kromě upolínu nejvyššího (po kterém je rezervace pojmenována) je to vrbka borůvkovitá nebo prstnatec májový a listenatý a další. Přírodní památka je přístupná na okraji po zřízeném dřevěném chodníku.

V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na návsi nevelké obce Křenov. Kostel sv. Jana Křtitele je vrcholně barokní novostavba dokončená roku 1729. Stavbu nechal postavit tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Josef Johann Adama z Lichtenštejna. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu. Ovšem architektura kostela, ačkoli jakkoli půvabná, odráží inspiraci Saniniovskými motivy pouze vzdáleně. Zajímavostí ovšem je, že Santinimu přisuzovaných staveb je v okolí ještě několik, patří k nim známý poutní kostel v Jaroměřicích u Jevíčka a poutní kostel v Jesenci se zámkem. Křenovský kostel je poměrně prostá jednolodní stavba na oválném půdoryse s věží v ose průčelí. V exteriéru zaslouží pozornost zvláště dynamicky řešená konvexně vypnutá fasáda průčelí, na němž se vyjímá rodový znak Lichtenštejnů. Interiér lodi kostela obíhá věnec postranních kaplí, nad nimi v patře probíhá arkádový ochoz osvětlený termálními okny. V interiéru se zachovala původní bohatá fresková a štukatérská výzdoba. Kostel byl v nedávné době nákladně rekonstruován a příležitostně slouží k pořádání koncertů vážné hudby. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 8hod. a příležitostně během koncertů.   L.R.

Hrad Pernštejn patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším moravským hradům. Má vzácně dochované goticko-renesanční rysy a můžeme ho navštívit ve východní části Českomoravské vrchoviny asi 10 km jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem. Vítejte ve středověku Pernštejn byl vystavěn na skalnatém vrcholu nad dnešní obcí Nedvědice ve druhé polovině 13. století. Nechali ho vystavět páni z Medlova, z nichž někteří koncem 13. století se již psali z Pernštejna. Hrad se stal základnou pro mocenský vzestup tohoto rodu, který patřil po celá staletí k nejvlivnějším moravským šlechtickým rodům. Z Pernštejna si udělali své rodové sídlo a v průběhu staletí ho rozšiřovali. Jak jejich moc a bohatství rostlo přibývaly věže, hradby, předhradí a paláce, ale hrad si přesto zachoval svoji jedinečnou pozdně gotickou a raně renesanční podobu. Pernštejnové z hradu postupně vytvořili reprezentační politické a správní centrum. Nedobytná pevnost Renesenační prvky jsou z počátku 16. století, kdy byly přestavbou napraveny škody po velkém požáru. Hrad si i po úpravách zachoval svou jedinečnou obranyschopnost. Hradby se osvědčily v době třicetileté války, kdy hrad obléhali Švédové, ale nepodařilo se jim ho dobýt. A i díky hradbám se Pernštejn dostal na seznam zemských pevností. To už ovšem jeho majiteli nebyli Pernštejnové. Roku 1596 ho museli prodat a hrad začal rychle střídat majitele. Posledními majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří jej drželi od roku 1818 až do zestátnění v roce 1945. Mitrovští a skutečnost, že byl Pernštejn zemskou pevností, zabránili romantizujícím úpravám, takže díky nim zůstal dodnes zachován původní goticko-renesanční ráz. V dubnu 2005 část hradu vyhořela. Dispozice hradu Původní bergfritová dispozice se tak ztrácí v pozdějších přístavbách a celý hrad tak působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. K samotnému hradu se přichází od severozápadu čtyřmi branami přes čtyři nádvoří. Všechny nádvoří jsou chráněny dokonalým opevněním, které je jedinečným příkladem opevňovací techniky. Dominuje jí systém rozsáhlých hradeb s velkou předsunutou věží propojenou chodbou s palácem a dalšími baštami. Před branami, kterými se vchází na jednotlivá nádvoří, byly hradní příkopy s padacími mosty. Čtvrté nádvoří, na které se vchází tzv. Černou branou, obklopuje samotný hradní palác a stojí zde válcová věž Barborka. Mramorový hrad Hrad Pernštejn je sice vyhledávaným cílem hlavně pro svůj vzhled typického středověkého hradu, ale při návštěvě nelze opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou sochařskou i malířskou výzdobu. Hradu se také říká mramorový pro hojné využití mramoru při jeho stavbě. V interiérech lze mapovat historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu, přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci, až po romantické období 19. století. Návštěvníci mají možnost si na hradě prohlédnout nově zrestaurované nástěnné malby v místnostech hradního paláce a zrestaurovaný nábytek z doby, kdy hrad vlastnil rod Mitrovských. Prohlídka, která čítá celkem čtyři okruhy, obsahuje trasu věnovanou stavebnímu vývoji, prohlídku hradních příkopů a hodinové věže s kaplí a sakristií. Tipy na výlet Pokud vám po náročné prohlídce hradu ještě zbydou síly, můžete se vydat do Bystřice nad Pernštejnem, kde je k vidění městské muzeum. v okolí dále najdete zříceninu hradu Zubštejn, zříceninu hradu Aurešperk, zříceninu hradu Mitrov nebo můžete vystoupit na rozhlednu Babylon u Kalů. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Loučky. Ubytování najdete v Bystřici nad Pernštejnem nebo ve Zvoli.