Vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou je viditelnou dominantou města Krnova. Toto mystické místo má několikasetletou poutní tradici. V mladší době kamenné zde stávalo hradisko. Poutní tradice sahá do počátku 17. století. V letech 1722-1728 byl na vrchu postaven kostel v těsné blízkosti dřevěné kaple z roku 1684. Roku 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřena a určen k likvidací. Podařilo se jej za 406 zlatých vykoupit čtyřem měšťanům a roku 1795 dosáhnout jeho znovu otevření. Císařským výnosem ale nebylo dovoleno aby jej spravovali minorité a kostel se dostal do vlastnictví města. Až roku 1940 ho minorité získali zpět výměnou za pozemky, které město potřebovalo pro svůj rozvoj. V srpnu 1865 kostel vyhořel a ani válečné události v roce 1945 na tom nebyl lépe. Požárem byla dokonce poničena levá věž kostela. Za komunistické éry je činnost minoritů přerušena. V roce 1994 je navrácen zpět a v letech 1994-1996 je v bezprostřední blízkosti postaven poutní dům sv. Josefa. Chrám je barokní dvouvěžová stavba s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicí kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie Sedmibolestné o kterém se tradují legendy o jeho léčivých účincích. Interiér zdobí nádherné fresky od brněnského malíře F. Ecksteina z let 1726-1727. Na vrch Cvilín k poutnímu kostelu se několikrát do roka konají církevní poutě.

Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Počátek stavby Pražského hradu. Stavba Pražského hradu byla zahájena koncem devátého století knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Raně středověké hradiště bylo opevněno příkopem a valem z kamene a hlíny. První zděnou stavbou byl kostel Panny Marie, jehož zbytky nalezneme mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště. Komplex Pražského hradu. V současné době je komplex Pražského hradu tvořen několika veřejnými prostranstvími (I. nádvoří Pražského hradu, II. nádvoří Pražského hradu, III. nádvoří Pražského hradu, Náměstí U sv. Jiří, Vikářská ulice, Jiřská ulice, Zlatá ulička u Daliborky, část ulice U Prašného mostu, Královská zahrada, Zahrada na terase Jízdárny Pražského hradu, Lumbeho zahrada, Jelení příkop, Kyklopské schody, Prašný most, zahrada Na baště, Rajská zahrada, Hartigovská zahrada, zahrada Na Valech, zahrada na Opyši, Dělostřelecká bašta, Hradní rampa, Staré zámecké schody, Zámecké schody) a těmito nejvýznamnějšími stavbami (Chrám sv. Víta, Tereziánský palác, Starý královský palác, Ludvíkovo křídlo, Letohrádek královny Anny /Královský letohrádek/, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Kaple Všech svatých, Kaple sv. Kříže, Staré proboštství, Nové proboštství, Nejvyšší purkrabství, Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Daliborka, Bílá věž, Černá věž, Prašná věž (Mihulka), Lví dvůr, Národní galerie (expozice v klášteře sv. Jiří) a další). Veřejná prostranství a objekty obsahují nepřeberné množství památek a uměleckých skvostů. Za všechny lze jmenovat Korunovační klenoty uložené v chrámu sv. Víta. Význam Pražského hradu. V historii Pražského hradu jsou vepsány nejen dějiny České republiky, ale významnou měrou i dějiny Evropy. Nejvýznamnějším panovníkem, který zde sídlil, byl Karel IV. Archeologický průzkum Pražského hradu. Prostory Pražského hradu byly a jsou předmětem zvýšeného zájmu archeologů. Jejich nálezy dokladují, že tato místa byla osídlena již v období neolitu. V místech bývalé Lumbeho zahrady byly například nalezeny pozůstatky kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Rovněž zde byly nalezeny artefakty osídlení z období eneolitu a pohřební pozůstatky únětické kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Svědčí to nejen o pravěkém osídlení lokality dnešního Pražského hradu, ale také o strategické poloze tohoto místa. Pražský hrad - sídlo prezidentů. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, je Pražský hrad sídlem prezidentů. Do současnosti se zde vystřídali tyto představitelé státu: Prezidenti Českoslovenka: 1.    1918–1935: Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) 2.    1935–1948: Edvard Beneš (1884–1948) /1938-1945 v exilu v Londýně./ 3.    1938–1945: Emil Hácha (1872–1945) 4.    1945-1948: Edvard Beneš (1884–1948) 5.    1948–1953: Klement Gottwald (1896–1953) 6.    1953–1957: Antonín Zápotocký (1884–1957) 7.    1957–1968: Antonín Novotný (1904–1975) 8.    1968–1975: Ludvík Svoboda (1895–1979) 9.    1975–1989: Gustáv Husák (1913–1991) 10.  1989–1992: Václav Havel (* 1936) Prezidenti České republiky: 1.    1993–1992: Václav Havel (* 1936)    2.    2003-2013: Václav Klaus (*1941) /Mandát vyprší v roce 2013./ Pražský hrad je i významným kulturním centrem a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa v Praze. Malý přehled toho, co kde na Pražském hradě najdeme: Pražský hrad - I. nádvoří Pražského hradu:•    Vstupní brána (hlavní) na Pražský hrad z Hradčanského náměstí.•    Sochy „Souboj titánů (gigantů)“ a další sochy umístěné na pilířích mříže oddělující I. nádvoří Pražského hradu od Hradčanského náměstí.•    Čestné nádvoří Pražského hradu.•    Tereziánský palác.•    Matyášova brána. Pražský hrad - II. nádvoří Pražského hradu:•    Kaple sv. Kříže.•    Kohlova kašna.•    Studna s renesanční mříží.•    Obrazárna Pražského hradu.•    Zástava prezidenta České republiky.•    Kancelář prezidenta republiky.•    Archiv kanceláře presidenta ČR.•    Socha sv. Petra.•    Socha sv. Pavla.•    Bílá věž Pražského hradu.•    Kostel Panny Marie (prlchod mezi II. nádvořím Pražského hradu a zahradou Na baště).•    Pamětní deska Jaroslava Vágnera. Pražský hrad - III. nádvoří Pražského hradu:•    Chrám sv. Víta.•    České korunovační klenoty.•    Zlatá brána chrámu sv. Víta.•    Mozaika Adam a Eva.•    Mozaika Ukřižování Krista.•    Kašna se sochou sv. Jiří.•    Socha sv. Václava.•    Mrákotinský monolit.•    Pamětní deska obětí německé okupace.•    Orlí kašna.•    Hodiny na velké věži chrámu sv. Víta.•    Zvon Zikmund - chrám sv. Víta.•    Zvon Josef - chrám sv. Víta.•    Starý královská palác  Pražského hradu.•    Deska u Zlaté brány chrámu sv. Víta.•    Staré proboštství.•    Portál Starého proboštství na Pražském hradě.•    Pamětní deska - Obnova věže chrámu sv. Víta.•    Tereziánský trakt Pražského hradu.•    Kenotaf sv. Jana Nepomuckého.•    Znak probošta Jana Františka Rasche z Aschenfeldu.•    Česká pošta - poštovní úřad Pražský hrad.•    Kancelář prezidenta České republiky. Pražský hrad - Náměstí U sv. Jiří:•    Bazilika sv. Jiří.•    Kaple sv. Jana Nepomuckého.•    Kaple Všech svatých.•    Nové proboštství.•    Socha sv. Václava.•    Národní galerie.•    Medvědí kašna.•    Klášter sv. Jiří. Pražský hrad - Vikářská ulice:•    Prašná věž (Mihulka):•    Sluneční hodiny.•    Vikářské domy.•    Děkanský dům. Pražský hrad - Jelení příkop:•    Socha Ponocný.•    Pozůstatky Prašného mostu.•    Domek medvědáře.•    Kamenná plastika.•    Potok Brusnice.•    Kyklopské schody.•    Altán. Pražský hrad - Jiřská ulice:•    Ústav šlechtičen.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Černá věž.•    Nejvyšší purkrabství Pražského hradu.•    Muzeum hraček.•    Lobkovický palác. •    Socha Mládí. Pražský hrad - Rajská zahrada:•    Vstupní portál do Rajské zahrady.•    Matyášův altán.•    Socha Dobrý pastýř.•    Monumentální schodiště.•    Váza z mrákotínské žuly (Velká mísa.). Pražský hrad - Zahrada Na valech:•    Starý královský palác.•    Ludvíkovo křídlo.•    Bellevue.•    Jónský sloup.•    Lobkovický palác.•    Schodiště z III. nádvoří Pražského hradu do zahrady Na valech.•    Kaple Všech svatých.•    Plečníkova voliéra.•    Obelisk Jaroslava Bořity z Martinic.•    Obelisk Viléma Slavaty.•    Windischgrätzova zeď.•    Monolit v zahradě Na valech.•    Moravská bašta.•    Sloupový altán v zahradě Na valech•    Tereziánský trakt.•    Vyhlídková plošina v zahradě Na valech.•    Empírový domek.•    Kašna u hranice s Rajskou zahradou.•    Herkulova kašna. Pražský hrad - Hartigovská zahrada:•    Hudební pavilon.•    Sochy Antická božstva.•    Lev s korunou a puti. Pražský hrad - Hradní bašta:•    Vyhlídka na Prahu.•    Socha sv. Barbora.•    Černá věž. Pražský hrad - Ulice U Prašného mostu:•    Jízdárna Pražského hradu•    Galerie v Jízdárně Pražského hradu•    Lví dvůr.•    Pamětní deska obětem německé okupace.•    Kamenný sloup s pamětními deskami obětem německé okupace.•    Brána do Královské zahrady. Pražský hrad - Královská zahrada:•    Letohrádek královny Anny.•    Zpívající fontána.•    Kašna se sochou Herkulova.•    Míčovna Pražského hradu.•    Socha Vítěz.•    Lví dvůr.•    Alegorie noci.

Zříceniny tvrze Žerotice, přestavěné na zámek, se nacházejí ve stejnojmenné obci, ležící přibližně 6 km severovýchodně od Znojma. Zříceniny jsou volně přístupné. První zmínka o žerotické tvrzi pochází z roku 1358, kdy se majitelem obou dílů vsi spolu s tvrzí stal Beneš z Vajtmile. On i jeho potomci od té doby nesli přídomek Vajtmilnar ze Žerotic. Při proději Žerotic Lechovickým ze Zástřizl roku 1512 je již označena jako zámek (v dobové terminologii značí hrad), proto se zdá pravděpodobné, že ji Vajtmilnarové nechali přestavět. V roce 1559 se novým majitelem stává Fridrich Březnický z Náchoda a renesančního vzezření se tvrzi dostalo koncem 17. století za Jiřího hraběte z Náchoda. V roce 1643 zámeček poničili Švédové a von Blierové museli přistoupit k jeho opravě. Počátkem 18. století byly Žerotice připojeny Františkem Karlem Berchtoldem z Uherčic k želetickému panství a zámeček byl ponechán svému osudu. Areál tvrze vymezovala několikrát zalomená hradba, obklopená příkopem a valem, která v sobě ukrývala zástavbu, postupně se rozšiřující. Renesanční přestavba rozšířila dosavadní stavbu především o pilířové věžice při obvodové hradbě a arkádový ochoz při východním paláci. Dnes je zde možné obdivovat zříceniny severozápadní partie tvrze-zámečku, obvodní zeď na západě a pozůstatky věžic. M.K.

Na hradeckým nábřeží při plaveckém bazénu můžeme najít secesní most z roku 1911, postavený podle projektu arch. Sandera. Klene se nad Piletickým potokem krátce před jeho vyústěním do Labe. Jeho parapet je zdoben elipsovitým oknem.