Nádrž dokončena v roce 1957 měla za úkol chránit před velkou vodou nedaleký lom na železnou rudu. Po několika letech byla činnost v lomu ukončena a v roce 1975 lom zatopen. Vodní nádrž tak ztratila svůj původní význam a dnes slouží k zajištění minimálního průtoku, ochraně před velkou vodou a k rekreaci. Hráz nádrže je sypaná zemní o délce 404 m a výšce 12,6 m. Celkový objem je 5,664 mil. m3 a zatopená plocha 128 ha. Vstup na hráz je zakázán.

Deska připomíná stavbu domu z roku 1934, kterou uskutečnili architekti Václav Štrunc, Josef Štrunc a Karel Splavec.

V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště. 

Románský kostel sv. Kateřiny je datován na počátek 12. století, ale je možné, že byl postaven na místě ještě staršího předchůdce. Kněžiště zaklenuté původní křížovou klenbou má čtvercový půdorys a obdélníkovou loď s plochým stropem. Ve východní zdi je zachováno původní úzké románské okno. Oltář kostela je křídlový. Hlavní obraz od J. Hellicha z roku 1855 je malovaný na dřevě, znázorňuje klečící sv. Kateřinu a pod ní tetínské kostely. V postraních křídlech jsou obrazy sv. Ferdinanda a sv. Anny. Na západní straně interiéru je kamenná kruchta, podklenutá dvěma křížovými klenbami, uprostřed silný pilíř. Na hřbitůvku byly při vykopávkách v roce 1916 objeveny četné hroby z dob raného křesťanství.