Zachovalé budovy dominikánského kláštera, později piaristické školy v Českých Budějovicích, je možno nalézt na Piaristickém náměstí. V současnosti jsou prostory využívány Základní uměleckou školou a tudíž jsou přístupné pouze příležitostně. Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb. Klášterní kostel byl dokončen na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu. V roce 1381 postihl klášter požár a i v průběhu 15. a 16. století se mu požáry nevyhnuly (1463, 1521, 1560). Počet řeholníků pak ovlivňovaly morové rány, např. v letech 1525-1548 tu žil převor sám a po jeho smrti konvent na čas zanikl. Klášterní budovy poté využívalo město. V roce 1560 byla započata oprava klášterního kostela, která byla roku 1574 zakončena jeho vysvěcením. Dominikáni se do konventu vrátili až roku 1587. V polovině 17. století přišla další přestavba kostela, tentokrát byl upraven barokně. V roce 1723 vyhořely konventní budovy a byly poté radikálně přestavěny. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy získali piaristé, kteří zde zřídili kolej. V roce 1885 piaristy nahradili redemptoristé, kteří zde s malou přestávkou zůstali až do roku 1950. Redemptoristé se také zasloužili o novogotickou úpravu kláštera. Posléze zde sídlila Lidová škola umění, Finanční úřad a Akademie Komenského. Kostel je bazilikálním trojlodím s nevystupující příčnou lodí, táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu. Po severní straně příčné lodi je barokní předsíň, po severní straně pak barokní kaple. Západní průčelí kostela bylo součástí městských hradeb. K jižní straně kostela přiléhá klášter s ambitem. Z druhé strany kostela přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. M.K.

Románský kostel pochází z konce 12. století. Z této doby pochází obvodové zdivo a čtyři patra věže. Stěny lodi byly vystavěna z kvádříků permského pískovce. V roce 1304 byl kostel poškozen při vpádu nománských kmenů. Obnoven a přestavěn byl roku 1338 a to již v gotickém slohu. Byla vystavěna příčná loď, takže kostel má dnes půdorys kříže. Dále pak presbytář s klenbami, žebry a svorníky. V letech 1782-83 byla přistavěno páté patro věže. V jejím přízemí se zachovala původní valená klenba. V interiéru najdeme původní románský portál a v presbytáři sedile z období gotické přestavby.

Rozhledna Střekovská vyhlídka se nachází v lesoparku Malé sedlo v místní části Střekov. Jde o osm metrů vysokou válcovou věž za kamene stojící na vrchu Sedlo (284 m.n.m.) s obestavěným dřevěným schodištěm. Stavba byla dokončena na jaře roku 2010. Je z ní výhled na centrum města, Větruši, České Středohoří a při dobrém počasí i na vzdálené Krušné Hory.

Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou.  Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.