Barokní zámek Dírná, někdejší sídlo vladyků a později Vratislavů z Mitrovic, stojí na místě středověké tvrze, která je dnes jeho součástí. Zámek nalezneme v obci na západním okraji rybníka.   Historie zámku                                           První písemné zmínky o vsi Dírná pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich Pluh z Dírného a Jošt. V roce 1397 je majitelem Dírné Mikuláš Roth, purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. Po Bílé hoře se panství dostává do rukou pánů Vratislavů z Mitrovic. Kryštof Vratislav zde vystavěl, na místě vyhořelé tvrze, nový zámek, který nechal František Adam Vratislav v letech 1757–1759 přestavět v barokním slohu. Při přestavbě byl dřevěný most nahrazen kamenným a naproti zámku byl založen v letech 1759–1761 park s letohrádkem, do jehož podoby zasáhl i známý barokní architekt J. L. von Hildebrandt. Podoba zámku Dnešní zámek je dvoupatrová budova, do které se přichází po kamenném mostě do přízemí bývalé věže, která byla při barokní přestavbě zcela obezděna až po střechu. Starý vchod do věže se zachoval s gotickým ostěním v úrovni druhého poschodí. Přízemní místnosti jsou klenuté, v prvním patře se nachází sál. Od 50. let 20. století až do roku 1990 patřil zámek ČKD Dukla Praha. Dnes je sídlo opět v rukou hraběcí rodiny Vratislavů z Mitrovic, která zde nabízí hoteliérské služby. Návštěva zámku Dírná může být spojena také s nedalekým zámkem v Červené Lhotě a výlety do nádherné okolní přírody. Navštívit můžete také zámek Pluhův Žďár, tvrz Dráchov nebo Blatské muzeum v Soběslavi. Výběr z ubytování najdete v Soběslavi.

Gotická věž ze 14. století, tzv. Pražská (Dolní) brána, byla součástí městského opevnění a je jednou ze dvou berounských městských bran. Dodnes si zachovala gotický charakter. Dvě klenuté místnosti ve věži původně sloužily jako obydlí hlásného, ale donedávna byly využívány jako městský archiv.

Stanice metra I.P.Pavlova je umístěna pod Legerovou třídou mezi náměstím I.P.Pavlova a Rumunskou ulicí. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 19 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v jámě pod ochranou pilotových stěn a rozpěrných mezistropů. Konstrukce tvoří čtyř až šestipodlažní monolitická konstrukce zastropená předpínanými prefabrikovanými nosníky, uložených na pilotových stěnách. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice vedou eskalátory do podzemního vestibulu. Počet provozně-služebních místností: 101Obestavěný prostor: 75.600 m3.Stavební náklady: 160,8 mil. korun.

Skála Kokeš, text v přípravě