Pelhřimov je město na jihovýchodě Čech, a okresní město v kraji Vysočina. Malebné a starobylé městečko je ukryté v dolíku podél břehů říčky Bělé. Historie města sahá do 12. století. Město bylo ve vlastnictví pražských biskupů - tradice považuje za zakladatele města biskupa Pelhřima. Původní osada z 12. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Ke vzniku Pelhřimova se váže pověst o biskupu Pelhřimovi, který se při své pouti do Říma zastavil u studánky Belky a okouzlen krásou krajiny zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku. Podle tradice se tak mělo stát v letech 1225-26, ale původní osada zde stála již o století dříve.Původní město bylo zničeno při sporech Vítkovců s biskupem Tobiášem z Bechyně. Biskup získal od krále Václava II. právo město znovu založit a opevnit ho hradbami. Stalo se tak roku 1295 a samotný půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky. V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo. Město se od poloviny 14. století velmi rychle rozvíjelo. Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. Další výhodou města bylo, že od svých majitelů, pražských biskupů, získalo řadu privilegií, bylo obchodním centrem svého okolí, ve městě vzkvétala řemesla - soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství. V období husitských válek stál Pelhřimov na straně táboritů a dokonce jim dal i jejich duchovního vůdce – Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. Výhodná poloha města na rozhraní panství Rožmberků a pánů z Kunštátu sehrála roli i po skončení nepokojů v procesu usmiřování panstva. Pelhřimov byl vybrán v letech 1446-1450 jako místo konání zemských sjezdů, kterých se osobně účastnil i Jiří z Poděbrad. Podle tradice se sjezdy konaly na náměstí v domě č. 80. V té době byli majitelé panství Trčkové z Lípy, po nich se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtrhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. Je paradoxní, že Pelhřimov vděčí za svůj ucelený vzhled právě požárům. Po nich byly měšťanské domy vystavěny nově a mají díky tomu jednotný renesančně-barokní vzhled. Z hlediska vývoje města bylo důležité 19. století a to kvůli rozmachu průmyslu, hlavně kartáčnického, pletařského, škrobárenského.Pelhřimovu do dnešních zůstala část jeho opevnění včetně dvou mohutných gotických bran, které společně s měšťanskými domy, zámkem pánů z Říčan, divadlem a kostelem tvoří Městskou památkovou rezervaci. Dalšími turisticky navštěvovanými cíly jsou Muzeum strašidel, Síň Lipských, expozice Unikáty ze sirek – Zlaté české ručičky, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Galerie M, Děkanská zahrada, naučná stezka v městských sadech, kostel sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věží a kostel sv. Víta. Do povědomí mnoha lidí pronikl Pelhřimov akcí klubu Dobrý den „Pelhřimov – město rekordů“ a po celý rok je přístupná expozice v muzeu rekordů a kuriozit.

Barokní hřbitov ve Střílkách je jedinečnou a významnou památkou svého druhu z období baroka ve střední Evropě. Nachází se v obci Střílky v okrese Kroměříž.

Pravoslavný kostel sv. Valentina v Mostě

Jádrem skanzenu jsou historické stavby zachované na původním místě - hrázděný Haslerův (památkově chráněný) dům z konce 18.st (příslušenstvím domu mladší stodola z režného zdiva) a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice života na vesnici, řemeslnické a zemědělské náčiní, dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnosti spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci - aktuálně objekty sloužící k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století - dle dendrochronologie krovu 1656/57, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol. Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Skanzen je přístupný duben až říjen, Pá – Ne, 9.00 – 16.00, prohlídku raději zajistit předem emailem, popř. na telefonu 737056464, 723464461.