V roce 2004 byla postavena na vrchu Kopaniny u Olešnice malá dřevěná trámová rozhledna. Je vysoká pouhých 9 metrů a přístup na vyhlídkovou plošinu umožňují železné žebříky. Náklady na výstavbu dosáhly 300.000 korun. Výhled poskytuje půlkruhový směrem k obci Olešnice.Rozhledna je volně přístupná. 

Renesanční zámek Hrubý Rohozec, se nachází na severním okraji Daliměřic, dnes části Turnova, v Libereckém kraji. Na místě dnešního zámku, na pravém břehu řeky Jizery, stál kdysi hrad Rohozec. Z východní strany byl chráněn strmým srázem, na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes naznačuje terén kolem současného zámeckého parku. Z původního hradu se nám dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem. Od hradu k zámku Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Ti o něj díky sporů z králem Václavem IV. přišli a hrad se stal královským majetkem. Hrad patřil Královské komoře do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Když Jindřich, poslední mužský člen rodu padl ve službách Jiřího z Poděbrad, dostal se Rohozec do držení jeho sestry Magdaleny a jejího manžela Jana Tovačovského z Cimburka. Roku 1506 byla zahájena přestavba na pohodlnější šlechtické sídlo lichoběžníkového půdorysu. Bašty byly zrušeny, příkopy proměněny v zahradu. Tyto stavební úpravy probíhaly v duchu vladislavské gotiky. Od roku 1534 ho vlastnili opět Vartemberkové, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Stěny byly vyzdobeny sgrafity a v nádvoří byly vybudovány arkády. Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna, který ho daroval svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původem valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý. Také se zapsali do architektonické podoby, kdy nejdříve provedli drobné barokní úpravy a roku 1822 poslední v pseudogotickém slohu s klasicistními fasádami. Zámek dnes Ze zámeckých místností se nám dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galerii najdeme podobizny členů rodu Desfoursů. Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zdejší místnosti nám poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka, klasicismu a dalších stylů 19. století až po secesi. Díky svým častým přestavbám je Hrubý Rohozec unikátní ukázkou vývoje stavebních slohů. Tipy na výlet Na výlet se můžeme vydat na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Za návštěvu stojí i romantický zámek Hrubá Skála nebo skalní hrad Drábovna. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.  

Expozici o životě a díle hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935) v domě, kde žil a tvořil, můžeme navštívit v obci Křečovice poblíž Sedlčan. Domek nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde Josef Suk mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Bylo to již v době, kdy byl proslulým členem Českého kvarteta. Přijížděli sem za ním také další významné osobnosti hudebního života, např. Antonín Dvořák nebo Václav Talich. Na sklonku svého života, kdy Josef Suk již nebydlel trvale v Praze, ale odstěhoval se do Benešova, uvolnil domek pro rodinu svého syna ing. Josefa Suka. Ten zde po skladatelově smrti zřídil památník, který odkázal v r. 1951 státu. V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze. Památník prošel nedávno rekonstrukcí a roku 2008 byl znovu otevřen pro veřejnost.   Stálá expozice   Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru. Ve dvou místnostech je zde zachován původní nábytek. V pracovně Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, v salónu rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.     Na co se můžete těšit Expozice – Josef Suk (1874–1935), život a dílo hudebního skladatele Sukův nábytek a klavír, lidová keramika z rozsáhlé umělcovy sbírky Každoroční koncert v rámci Pražského jara, pietní slavnost Sukovy Křečovice   V současné době Památník Josefa Suka spravuje Národní muzeum – České muzeum hudby v Praze.

Zajímavě barevná zděná rozhledna se nachází na jižním okraji obce Přáslavice. Rozhledna vznikla v rámci nově vybudovaného zázemí sportovního areálu s restaurací a otevřena 3.10.2009. Její výška je 21 m a vede na ni 82 schodů. Z rozhledny za dobrých podmínek je výhled na Hornomoravský úval, město Olomouc, Drahanskou vrchovinu, Oderské vrchy, Jeseníky, Hostýnské vrchy a další. Přístupná je dle uvedených webových stránek, parkování je možný na parkovišti přímo u sportovního areálu.