Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 26,56 ha a rozkládá se na území katastru Zbraslav.Území přírodního útvaru tvoří mrtvé rameno řeky Berounky, které přirozeně zarůstá. Vyskytuje se zde šmel a řada vodních druhů rostlin, které vytváří prostření pro četné druhy hmyzu.

Severovýchodně od centra města Brna byla nedaleko obce Soběšice na vrcholu Strom (404 m.n.m.) v roce 2008 postavena nová ocelová rozhledna. Má montovanou, šroubovanou konstrukci se čtyřmi rohovými sloupy a jedním strředovým, který nese vřetenové schodiště. Rozhledna je vysoká 19,10 m, při čemž prostřední plošina se nachází ve výšce 8 m a horní pak v 16 m, na kterou vede 90 schodů. Slavnostně byla otevřena 1.5.2008 a přístup na ni je volný. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly přibližně 1,6 mil. korun. Stavbu rozhledny iniciovala Soběšická garda, neboť vrchol Strom u Soběšic byl již v roce 1759 vybrán jako nejsevernější místo trigonometrické sítě zakládané v oblasti vídeňského poledníku. Základním bodem se stala kopule jezuitské kaple sv. Kříže, která byla v roce 1784 zbořena. Dnes ji připomíná malý památník pod jehož kamenem je osazen stabilizační kámen vůbec prvního trigonometrického bodu na dnešním území ČR. Následně chce občanská iniciativa Soběšická garda upravit okolí a pokusit se vykopat a vyčistit základy zbořené kaple sv. Kříže.

Kaple sv. Rocha v Radišově, okres Svitavy.

Městské opevnění Českých Budějovic se začalo budovat zároveň se založením města a postupem času bylo zdokonalováno. Jižní a západní stranu navíc chránily řeky Malše a Vltava, na východní a severní straně to byl umělý kanál, tzv. mlýnská stoka. Součástí opevnění byl i Krumlovský rybník, který již zanikl. Ve 14. století bylo městské opevnění vylepšeno výstavbou obranných věží, vyhloubením příkopů a zesílením hradeb. Gotické hradby byly místy dvojité se čtyřbokými věžemi a baštami. Za třicetileté války (kolem roku 1638) doplnilo opevnění předsunuté bastiony a raveliny. V roce 1641 poškodil opevnění požár, shořelo na 13 věží. Zánik městské opevnění odstartovala výstavba koněspřežné dráhy. V roce 1827 v souvislosti s jeho výstavbou byla proražena hradba. Následně s rozvíjející výstavbou a komunikací byly hradby i brány bourány. Jako poslední padla v roce 1867 brána Pražská a o pár let později (1872) i menší Rybářská branka. Přístup do města zajišťovalo několik bran a branek. Na severu na konci dnešní Krajinské ulice to byla brána Pražská. Z jihovýchodní strany na konci ulice Karla IV. při Senovážném náměstí brána Svinenská. V blízkosti dnešního divadla to byla brána Krumlovská. Při dominikánském klášteru v ulici Hroznová se nacházela menší Rybářská branka. Do dnešní doby se zachovalo jihozápadní a severní úsek hradebního pásu. Každý z nich má i zachovanou věž. Jihozápadní úsek se táhne od Biskupské ulice až k budově gymnázia. V blízkosti Biskupské ulice se v hradebním pásu dochovala věž zvaná Železná pana. Svůj název patrně dostala podle mučícího nástroje, který se v ní nacházel. Věž v jádru pochází ze 14. století, dnešní vzhled má z roku 1612. Přízemní vstup byl proražen až koncem 19. století. Ze dvorku je patrný bývalý ochoz. O kousek dál vykukuje za hradebním pásem půlkruhová bašta zvaná Otakarova věž, patřící k nejstarší fázi městského opevnění. Další část severního úseku se nachází při ulici Hradební. Při ulici Mlýnské stojí druhá dochovaná věž Rabenštejnská. Pochází rovněž ze 14. století a její dnešní vzhled je výsledkem goticko-renesanční přestavby v roce 1551. Interiér Rabenštejnské věže je přístupný veřejnosti. Naproti věži je vidět nejužší dům ve městě vzniklý přestavbou opevnění. Dalšími dochovanými památkami městského opevnění je krátký hradební úsek při dominikánském klášteře s menší věží jejíž součástí je Solná branka. V domě čp. 401 v Široké ulici se dochoval dřevěný srub určený pro strážné hradeb.