Za ozbrojenou aktivní činnost v národním boji za osvobození, byli v zajetí dne 5.5.1945 na tomto mostě a v okolí popraveni a do Vltavy svrženi příslušníci bývalého ilegálního hnutí "Věrný pes" Jinonice - Radlice: - poručík v záloze Dr. Ing. Kadela Jiří; - dobrovolník Bukovský Květoslav; - podplukovník dělostřelectva Háva Otokar; - dobrovolník Kašpárek Antonín; - dobrovolník Šafra Josef; - dobrovloník Benda Jan; - dobrovolník Hampacher Bedřich; - dobrovolník Křemen Josef; - dobrovolník Novotný Jaroslav; - a další skupina neznámých bojovníků. Čest jejich památce.

Muzeum za dobu své existence využívalo hned několik míst pro uložení a vystavení sbírek. Na místě současné budovy muzea stávala původně střelnice. Muzeum zde sídlí or roku 1919. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí - foto a také nově vytvořené střelecké terče za budovou muzea, dnešní letní zahrádka restaurace. Stálá expozice Litovelská řemesla první poloviny 20. století.

Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci. Na konci třicetileté války byl však tento kostel vypálen švédskými vojsky. Stavba značně utrpěla a musela být několikrát rekonstruována. Ovšem její stav byl v 18. století natolik nevyhovující, že bylo rozhodnuto o vystavění nového kostela na místě starší stavby. Základní kámen byl položen 25.8.1768 a stavba byla dokončena v roce 1769. V presbytáři se nachází cenná fresková výmalba od Josefa a Václava Kramolínů z roku 1790. Nejstarší památkou interiéru je cínová křtitelnice z roku 1487, která byla součástí výbavy původního kostelíka.  Ke kostelu patřila též dřevěná fara a dům zvaný „Poušť“či „Prosík“, kde bývala před rokem 1760 první mikulovická jednotřídka. V kostelní věži se nachází pět zvonů, z nichž nejstarší jsou zvon „Poledník“ z roku 1519 a „Velký zvon“ pocházející z roku 1558. Kolem kostela se rozprostírá „starý“ hřbitov, v jehož rozích jsou postaveny menší zvoničky.  Na zdejším hřbitově je v rodinné hrobce pochována rodina vnuka Boženy Němcové, Karla Němce. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v neděli od 10:30hod.

Rozhledna na kopci Zlatý Chlum (875 m) poskytuje nádherné výhledy již více než sto let. To že si její stavitelé pro její stavbu vybrali právě tento vrchol asi nikoho nepřekvapí. Zlatý chlum dominuje oblasti Jesenicka a blízké vyhlášené Priessnitzovy lázně zaručovaly rozhledně velkou oblíbenost. Za její stavbou stál podobně jako u dalších rozhleden Jesenicka té doby Moravskoslezský německý horský spolek. Kamenná, 26 metrů vysoká rozhledna, byla slavnostně otevřena 3. září 1899. O další tři roky později vyrostla vedle ní srubová chata, zvaná Medritzerova. V roce 1932 byla na Zlatý Chlum zřízena pohodlnější cesta a na úpatí kopce také nová sáňkařská dráha. Díky tomu se rozhledna stala velmi oblíbeným cílem turistů hlavně v zimě, protože pro cestu dolů mohli využít saně. Po Druhé světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení a  to zda je rozhledna otevřená poznají turisté jak velí tradice podle vyvěšeného praporu. Po zdolání 145 schodů vedoucích na vyhlídkový ochoz se naskytnou nádherné výhledy zahrnující celé Jeseníky.