Kouzelné městečko Štramberk nabízí mnoho lákadel. Jedním z nich je i jeho lidová architektura - městská památková rezervace Štramberk. Soubor více než stovky valašských domů najdeme v uličkách V kútě, Zauličí, Kopec, Dolní ulice, Vrchní ulice, Dolní a Horní Baša. Nejhezčí je Jaroňkova ulička, které se také říká štramberská Zlatá ulička. Některé z domů jsou až 300 let staré. Domy jsou většinou obráceny do ulice vysokým štítem. Plocha štítu je svisle deštěná, laťová, pod kuklou někdy uvidíme obloučkový vlys. Sruby jsou postaveny z mohutných neotesaných klád, materiál na stavby se dovážel z beskydských lesů. Zdejší lidová architektura je unikát o to hodnotnější, že chalupy jsou pořád obydlené, starousedlíky i mladými lidmi. Městská památková rezervace se tak nestala jen "mrtvým" muzeem. Většina domů e zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek.

První zmínky o Motole jsou z roku 1146, kdy byl v majetku církve. Za dobu své existence vystřídal řadu majitelů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, pěstováním vína. Na přelomu 18. a 19. století se ze zkoušela i těžba uhlí. K Praze byl Motol připojen v roce 1922. Název pravděpodobně pochází od jména Motejl.

Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho. Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného  také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa. Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.

Malebné jihočeské okresní město Písek leží na úpatí Píseckých hor na řece Otavě v nadmořské výšce 398 m asi 45 km severozápadně od Českých Budějovic. Město je významným kulturním, administrativním, dopravním a turistickým centrem oblasti. Po Českých Budějovicích a Táboře je to třetí největší město jižních Čech. Město s necelými 30.000 obyvateli má velmi bohatou historii.Historie města sahá do raného středověku, zhruba do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu Otavy. Odtud také pochází jeho jméno. Později zde bývala trhová ves s královským dvorem. V roce 1254 tu založil Přemysl Otakar II. královské město. Za jeho vlády Písek nabyl na velikosti i na významu. Město nebylo založeno jen pro těžbu zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala řeku Otavu, a také být základnou královské moci v kraji. Nad brodem přes Otavu byl vybudován hrad, byl založen klášter, postaven děkanský kostel a kamenný most se sedmi oblouky, druhý nejstarší ve střední Evropě, který slouží dodnes. Koncem 13. století zde vznikla mincovna, později přestěhovaná do Kutné Hory.Od roku 1308 byl Písek svobodným královským městem a v polovině 14. století byl povýšen na sídlo Prácheňského kraje. Písek zůstal v oblibě panovníků i po vymření Přemyslovců, často zde pobýval Karel IV. i Václav IV. Město po celou svou dobu zůstalo majetkem koruny, ale jeho význam začal potupně upadat. Za husitství bylo vypleněno a počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu. Město bylo třikrát dobýváno a pokaždé dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili a obyvatelstvo z velké části zahynulo. Od 19. století město zcela mění svou tvář - vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky a Písek je nazýván městem škol a studentů. Po staletí bylo město Písek držitelem největšího městského panství v Čechách, zejména lesů.Písek má rozlehlé náměstí západní část, k níž přiléhal hrad, a východní část, která sloužila jako tržiště. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění, které v 19. století zaniklo - pozůstatky známé Putimské brány, část hradeb při Otavě a věž Baba.Písecký hrad, založený spolu s městem, je významnou památkou začínajícího českého gotického stavitelství. Kromě již zmíněného mostu je dominantou města děkanský kostel Narození Panny Marie, který byl založen současně s městem. Na náměstí stojí barokní radnice z 18.století a mariánský sloup. V hradu je umístěno Prácheňské muzeum s bohatými sbírkami mineralogickými a archeologickými a s expozicemi o historii města a těžbě zlata na Písecku. Město má velice bohatou kulturní historii a na jeho četných školách, jejichž počet je pro město jeho velikosti, nezvykle vysoký studovala řada osobností. Za všechny jmenujme básníka Antonína Sovu, spisovatele Fráňu Šrámka nebo malíře Mikoláše Alše.