Mohutný hrad Šternberk je dominantou stejnojmenného města, ležícího na okraji Nízkého Jeseníku v Olomouckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu, který založil Zdeslav ze Šternberka, je z roku 1269. Původně to byl gotický hrad s válcovou věží, kolem kterého se vyvíjelo město. O rozšíření hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV., a také biskup Litomyšlský a arcibiskup Magdeburský. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Šternberkové vlastnili hrad do roku 1409, potom jej získali i s celým panstvím páni z Kravař. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a také za velkého požáru v roce 1538. Opraven byl v renesančním slohu, již novými majiteli, pány Berky z Dubé a Lipé. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Následná válka hrad velmi poničila a také přinesla další změnu ve vlastnictví. Novými majiteli se stali Lichtenštejnové. Ti nejdříve provedli drobné barokní úpravy a po prusko-rakouských válkách v druhé polovině 19. století přestavěl Jan II. z Lichtenštejna Šternberk v duchu romantického historismu do dnešní podoby. K hradu byl v té době připojen také menší park. Podoba hradu Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, je zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce. Hlavně Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí je unikátní muzeum hodin. Tipy na výlet Ve Šternberku najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo ve Šternberku.

Nejvýznamnější památku a dominantou historického centra je chrám sv. Ducha stojící na západní straně Velkého náměstí.Počátky stavby se datují do přelomu 13. a 14. století. Ještě ve výstavbě byl kostel poškozen požárem v roce 1339. Přesné dokončení stavby není známo, ale patrně se tak událo někdy mezi léty 1360-1378. Během 14. století tak vzniklo trojlodí s dvojicí věží, sakristie a původní jižní vstup tvořící královský vchod s předsíní (dnes se vstupuje do kostela novějším západním vchodem). V roce 1407 byl kostel poškozen požárem a při opravě byla vystavěna podélná kaple. Roku 1463 vystavěna kruchta a zasazeny nové okenní kružby. Následně kostel poškodily další požáry v letech 1484, 1509, 1533 a v letech 1639-1640 byl zpustošen Švédy. Roku 1664 byl povýšen na katedrální kostel. V letech 1783-1784 proběhly barokní úpravy, kterých se kostel zbavil při regotizaci a velké rekonstrukci v letech 1864-1874. Stavba gotického chrámu je cihel většinou glazovaných, kamenické detaily jsou provedeny z bílého poískovce. Chrám je dlouhý 56 m, široký 25 m a výška hlavní střední lodi činí 21 m. Trojlodní chrám má převýšenou střední loď a mimořádně dlouhý pětiboce ukončený presbytář. Po stranách presbytáře stojí téměř 40 m vysoké věže. Loď je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby, nad sakristií jsou to čtyři křížová pole, jejichž klenební přípory navazují na klenební sokly. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkádové pilíře. Velkou vzácností je gotický krov i když některé části byly v průběhu existence stavby vyměněny. Presbytář je osvětlen vysokými okny zdobenými vitrážemi. Na pravé straně se zachovala gotická sedile. Hodnotnou částí je kruchta se svorníkem klenby kde je vyobrazen nejstarší městský znak.Hlavní oltář je pískovcový novogotický z roku 1940. V jižní lodi se nachází pseudogotický oltář s malovaným triptychem (1494). Uprostřed je tvoří obraz sv. Rodiny a po stranách čtyři mariánské výjevy. V severní lodi stojí rovněž pseudogotický oltář (1881) s obrazem sv. Antonína Poustevníka od Petra Brandla (1730). Další výbavou kostela je schránka na nádobu s hostiemi tzv. pastoforium z konce 15. století, pískovcová kazatelna s reliéfy čtyř evangelistů od J.V.Myslbeka, cínová gotická křtitelnice (1406) přinesená sem husity z vyrabovaného podlažického kláštera. V kněžišti můžeme vidět nástěnné malby pocházející z roku 1898 a znázorňující Zvěstování, Nanebevstoupení, Klanění Tří králů a Zmrtvýchvstání. Na klenbě jsou pak vymalovány erby hradeckých biskupů a města (1940).

Čertovy skály u Lidečka se nacházejí na severním okraji obce Lidečko, jen kousek od silnice č. 57 Čertovy skály jsou příkladem erozí narušeného tzv. strukturního svahu označovaného jako skalní zeď či hradba. Pískovcová lavice je rozčleněna příčnými puklinami. Nachází se zde množství skalních útvarů vzniklých zvětráváním a odnosem měkčích partií hornin. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost, ale je nepovoleno zvyšovat počet skob, aby se více skalní hradba nenarušovala. K přírodní památce vede turisticky značená cesta, parkování je možné u turistické odbočky od silnice ke skalám. K nim je to pak jen cca 50 m.

Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu Kašperka se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 887 m nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu se tak nabízí krásný výhled na nedaleké šumavské panoráma. Ochránce Zlaté stezky Hrad založil roku 1356 Karel IV. (podle něho byl i pojmenován - Karlsberg). Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Kašperk se rychle stal významnou oporou královské moci v jižních Čechách. Ačkoliv byl Kašperk královským hradem, často sloužil jako zástava, a proto na něm vládli zástavní držitelé; ke známým patří druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 naštěstí nebyl kašperskohorskými, kteří zříceninu používali jako zdroj stavebního materiálu, proveden. Ve 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí započatou již před druhou světovou válkou. Hrad Kašperk je vzorovou ukázkou hradní architektury z období krále Karla IV. Obytný palác je vklíněný mezi dvě hranolové věže. Do dnešních dnů se dochovalo opevnění, část předhradí, palác s věžemi a západní brána se zbytkem původní cihlové helmice. Na hradě je též stálá expozice dějin a stavebního vývoje hradu, sochařství a malířství doby Karla IV. a Václava IV., těžba zlata v oblasti Kašperských Hor a archeologické nálezy z Kašperku z okolí.