Kaple sv. Josefa - Hřebeč, okres Svitavy.

Severně od centra obce se nacházela zahradami oddělená židovská čtvrť. I když dnes již není židovskou čtvrtí, tak si tento útvar své uzavření ponechal dodnes. A to i přesto že prakticky v jediné normálně dostupné ulici vedoucí sem z hlavní komunikace, dnes již neexistuje dříve stojící židovská branka. Centrem bývalého ghetta je dodnes zachované čtvercové náměstí dnes s příznačným názvem Židovské. Kolem pak stojí dnes již v přestavbách bývalé objekty židovského ghetta: č. 216 (špitál a lázeň), č. 212 (obecní dům, škola a byt rabína), č. 208 (hostinec), č. 207 (rituální jatka), dále jednotlivé domy a hlavně dodnes dochovaná synagoga. Synagoga jako pozdně barokní stavba byla vystavěna v letech 1791-1793. Za druhé světové války bylo její vybavení zničeno nacisty. Ani lepšího osudu se nedočkala po válce, kdy sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Lepší osud našla až v letech 1990-1997 kdy byla postupně rekonstruována a zpřístupněna. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Synagoga je jednoduchá obdélná stavba se schodišťovým přístavkem. Interiér tvoří sál s galerií, klenutý strop je zdobený štukaturou. Na zdi jsou zachovány zbytky hebrejských nápisů. Také je zde uchovávána kopie obrazu malíře Otto Flattera, na kterém je zobrazen interiér synagogy tak jak vypadal původně před zničením nacisty. Kromě konání koncertů zajišťuje prohlídku synagogy na požádání místní obecní úřad.

Historie hradu Hrad Seeberg byl po svém založení jedním z vojenských opěrných bodů, které vytvářely zázemí při německé kolonizaci Chebska. Původně románský hrad zde již stál koncem 12. století. První písemná zmínka je až z roku 1322. Ludvík Bavorský jej tehdy zastavil a po nevyplacení zástavy se stal majetkem Koruny české. Za vlády Karla IV. patřil městu, na konci husitských válek jej věnoval císař Zikmund svému kancléři Janu Šlikovi. V roce 1461 přechází do majetku významného chebského patricijského rodu Junkerů. Později se o něj střídá řada šlechticů až jej v roce 1703 prodává Jacques Gerard městu Cheb. Chebští sem dosazují správce, ale o hrad příliš nepečují. Po té co byly založeny Františkovy Lázně, byla zde zřízena restaurace a hrad se stal oblíbeným výletním místem lázeňských hostů. Po druhé světové válce patřil různým organizacím a zchátral. Až v letech 1986-90 byl zrekonstruován a znovu otevřen pro veřejnost. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na východní straně za malým příkopem se rozkládalo předhradí. Dnes zde stojí mladší hrázděné objekty. Vlastní jádro v době románské obíhala hradba s brankou, k níž v severovýchodním nároží přiléhalo věžovité stavení. Zástavba v zadní části zanikla patrně v renesanci, kdy hrad prodělal zámeckou přestavbu. Hrad Seeberg je dnes přístupný v době sezony a je zde umístěna expozice dějin nábytku, života venkovského lidu a porcelánu. Tipy na výlet V okolí najdete celou řadu památek. Vydat se můžete třeba na zříceninu tvrze Pomezná, hrad Hazlov nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Vrch Boreč (446 m.n.m.) tvoří znělcová kupa, jejíž svahy pokrývají balvanové proudy, nebo menší suťová pole. Převážná část vrcholu je chráněna statusem Národní přírodní památka o ploše 18,66 ha. V létě je to kopec jako každý jiný, ale v zimě zvláště za mrazivých dnů z něj vystupuje pára. Dříve lidé tento úkaz považovali, že je sopečného původu. Odborníci nakonec zjistili, že jde o výron nahromaděného teplého vzduchu z nitra kopce. V četných puklinách se udržuje vlhký vzduch se stálou teplotou neklesající pod 11 oC. Místa kde se tento teplý vzduch dostává napovrch je v zimě beze sněhu či ledu. Na vrchol poskytující také částečný rozhled vede turisticky značená naučná stezka.