Kozel je klasicistní zámek, který leží kousek od Plzně v blízkosti obce Šťáhlavy. Byl vystavěn teprve na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Lovecký zámeček Vznikl jako reprezentativní lovecké sídlo na svazích řeky Úslavy a na hony pořádané jeho majitelem se sem sjížděla šlechta z celých Čech. Jeho stavitelem byl Václav Haberditz. Ten postavil jednoduchou čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. V polovině 90. let 18. století byla ještě přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a Kozel i se štáhlavským panstvím zanechal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. K žádným stavebním úpravám již nedošlo. Jedinečný klasicismus a bohaté interiéry Zámek Kozel překvapí jednoduchostí klasicistní architektury. Má bohaté interiéry, které lze vidět během prohlídkového okruhu, který vede všemi místnostmi po obvodu stavby. V pokojích se nachází původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. V hale je malba navozující iluzi zimní zahrady. Dále je k vidění kuřácký salón se sbírkou dýmek, toaletní pokojík, ložnice pro hosty s rokokovým lůžkem, kulečníkový sál, lovecký salónek s renesančními zbraněmi a další salóny a pokoje, které navodí časy přelomu 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Je zde také možno pořádat svatební obřady. Zámek je zasazen do rozlehlého 40hektarového anglického parku, kde roste přes 6 000 stromů. Za jeho projekcí stojí S. X. Franc. Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách a za svůj nezvyklý název vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Lopata. Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Radyně nebo zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Zaniklé cisterciácké opatství Panny Marie, jehož stavební pozůstatky lze v nevýrazných fragmentech ještě dnes vidět, se nacházejí v obci Klášter, ležící přibližně 1,5 km severně od města Nepomuk. Prostor klášteřiště je částečně volně přístupný. Cisterciácké opatství v Nepomuku bylo založenou nedlouho před rokem 1146 a bylo čtvrtou  ebrašškou filiací. Za zakladatele jsou označováni český král Vladislav II. a jeho bratr Jindřich, který zde byl i pohřben. V písemných pramenech je nepomucký konvent poprvé doložen až roku 1177. V roce 1252, za opata Berchtolda, se nepomucký klášter stal mateřským konventem nově vznikajícího kláštera ve Ždáru nad Sázavou. Nepomucký klášter finančně velmi prosperoval zásluhou těžby stříbra a zlata na jeho pozemcích. V roce 1380 obyvatele kláštera postihla morová rána. Další téměř smrtelnou událostí pro klášter bylo zpustošení jeho budov husity v dubnu roku 1420. Mniši se zachránili jen díky tomu, že se v roce 1418 téměř všichni přestěhovali do Ebrachu. Do poloviny 16. století nepočetný konvent živořil, v roce 1558 jeho majetek do dědičného držení získal Adam ze Šternberka a tím klášter zanikl definitivně. Podobu klášterních objektů, vystavěných v románském a později gotickém slohu, neznáme. Na místě bývalého klášteřiště se v průběhu staletí rozrostla obec Klášter, jejíž stavby pozřely ruiny klášterních budov. Jedná se především o domy čp. 8, 9, 39 a 55, mlýn a hřbitovní zeď v jihovýchodní části obce.   M.K.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 4.2 ha a rozkládá se na katastru Troja. V různorodém geologickém podkladu se vyskytují říční písky, břidlice, štěrkopísky a spraše na kterých vegetují teplomilné křoviny. Pískomilná flóra je zde zastoupena pavincem horským, mateřídouškou úzkolistou, či smělkem sivým.

Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.