Lázně Jeseník, které se oficiálně jmenují Priessnitzovy léčebné lázně, pojmenované podle svého zakladatele a průkopníka vodoléčby leží v nejsevernějším cípu Moravy. najdeme je asi 2 km od města Jeseník, na svazích Studničního vrchu. Celý lázeňský komplex leží v nádherné přírodě a patří mezi nejnavštěvovanější u nás. V jeho okolí, které je proslulé svým unikátním mikroklimatem, vyvěrá až 80 léčivých pramenů. Právě mimořádně příznivé klimatické podmínky jsou ideální pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Právě osoba Vincenze Priessnitze zaručovala zdejším lázním po celou dobu jejich existence proslulost a příliv hostů. Ty láká kromě úspěšné lázeňské léčby především nádherné prostředí hor a tak mezi klienty nejsou jen nemocní, ale i Ti, kteří si chtějí jen odpočinout od shonu všedního dne. Lázně, které fungují po celý rok, navštíví ročně na 17 tis. spokojených návštěvníků. Historie U vzniku Lázní Jeseník stál sedlák Vincenz Priessnitze (1799-1851), který proslul jako „vodní doktor“. V mládí byl při nehodě, kdy spadl pod koňský povoz, zraněn. podle tehdejších lékařů smrtelně. Nevzdal se a vyléčil se místní vodou. Tato zpráva se velmi rychle rozkřikla a na Gräfenberg, jak se tehdy Jeseník nazýval, začali přicházet nemocní se žádostí o pomoc. Prvním vodoléčebným zařízením se stala jeho chalupa. Ta brzy kapacitou nestačila a tak ji roku 1822 Priessnitz zbořil a na jejím místě postavil větší zděnou budovu, jež se tak stala prvním vodoléčebným ústavem na světě. I přes projevy závist jeho proslulost stále rostla. Roku 1831 byl ústav uznán za lázně. Kromě studených obkladů, mok¬rých zábalů a omývání postiže¬ných míst uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména zábaly a potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Vodoléčba se kombinovala s cvičením a pitím pramenité vody, procházkami a prací. Priessnitz za své velké pracovní nasazení zaplatil cenu nejvyšší. Roku 1851 onemocněl a zemřel. Na přání vdovy Žofie Priessnitzové se jeho pokračovatelem stal doktor Josef Schindler (1814-1890), vynikající lékař a majitel vodoléčebného ústavu, zřízeného podle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách v Potočné v Jizerských horách. Koncem 19. století se vodoléčba stala velkou módou a věhlas lázní neustále stoupal. V létech 1938 až 1945 byla lázeňská zařízení využívána pro rehabilitaci raněných německých vojáků. V roce 1989 byly Lázně Jeseník privatizovány a staly se akciovou společností. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: klimatické lázně v podhorském pásmu a prameny minerální i prosté vodyIndikace: nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, duševní poruchy, nemoci kožníProcedury: klimatické lázně doplněné o podávání všech balneologických a fyziatrických procedur, pohybová léčba, dietoterapie a mnohé dalšíLázeňské objekty: sanatorium Priessnitz, dům Petr Bezruč, léčebna Karolina, lázeňské domy Jan Ripper, Mír, Wolker, Maryčka, Bílý křížKapacita: 724 osobVolný čas: V místě jsou k dispozici tenisové kurty, minigolf, squash, bowling, krytý plavecký bazén, sauna, půjčovna sportovního nářadí, horské minikáry. Optimální podmínky jsou zde pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pro lyžování a bruslení. Zajímavost: Vodoléčebné lázně Jeseník byly první svého druhu na světěKontakt: Priessnitzovy léčebné lázně a. s., Priessnitzova 12/299, 790 03 Jeseník, http://www.priessnitz.cz

Hrad Gutštejn stojí jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Romantická zřícenina hradu se tyčí na strmé ostrožně nad potokem Hadovkou u dvora Daňkov nedaleko od Okrouhlého Hradiště. Historie hradu První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1316, kdy se s jeho vznikem spojuje rod Hrozantovců, který jej držel až do jeho zániku. V roce 1422 neúspěšně obléhalo Gutštejn husitské vojsko. Hrad plnil své funkce střediska panství do poloviny 16. století, kdy pak jako jiná středověká sídla, podlehl svému osudu a zpustl. Dispozice hradu Hrad Gutštejn byl vybaven předhradím, ale o jeho podobě se toho dosud mnoho neví. I přes stavebně historický a archeologický výzkum nejsou poznatky o hradu dosud úplné. Jednalo se však o původně bezvěžový hrad. Přirozená nepřístupnost místa byla ještě zesílena příkopem vyhloubeným v nejužší části ostrohu a hrad tak získal výhodnou obrannou polohu, omezenou však do budoucna nedostatečným převyšováním svého okolí a nedostatkem zdrojů pitné vody. Přístup k předhradí byl vybudován jednak po jižním úbočí kopce od potoka, druhý přímo po ostrohu od dvora. Kromě rozsahu, čelního příkopu je zde pozorovatelný pouze nevelký, do skály vytesaný, sklípek. Zdi byly již v novověku rozebrány jako stavební materiál. Komplikovanější jádro od předhradí odděluje druhý příkop. Dochovaná zdiva dokládají, že hrad byl výsledkem složitého stavebního vývoje. Důvodem je především nekvalitní skalní podlaží, které způsobilo četné statické problémy a destrukce objektu. Hrad prošel 5 stavebními fázemi, kterých části jsou ještě možné v místech zříceniny vidět. Poslední fáze je dílem pozdní gotiky, kdy velká věž získala dnešní výšku. Tato přestavba (konec 15. století) hrad přiblížila k vysokému dobovému standardu významnějšího šlechtického sídla. Pozdější úsporná údržba v posledních fázích života Gutštejnu jeho podobu prakticky nijak nezměnila. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba do jediných lázní Plzeňského kraje, do Konstantinových Lázní. Dále na sever najdete barokní zámek Bezdružice. Navštívit můžete i nedalekou barokní kapli na Ovčím vrchu nebo zříceninu hradu Krasíkov. Nedaleko je i zámek Trpísty. Ubytovat se můžete v nedalekých Konstantinových Lázních.

Při jihovýchodní straně návsi stojí v centru obce Stádlec renesanční zámek. Historie zámku Původně zde stávala tvrz poprvé zmiňována v roce 1535, kdy bylo panství v držení rodiny Vítů ze Rzavého. Vítové zde sídlili až do roku 1620, kdy byl v roce 1629 Stádlec prodán. Začátkem 18. století, v letech 1712 – 1714, byla postavena zámecká kaple. Přístavbou nižšího rizalitu s věží při dalších zámeckých úpravách byl původně trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý objekt s malým dvorem. Na zámku Stádlec žil až do své smrti český vynálezce Ing. František Křižík (1847 - 1941). Po roce 1945 byl zámek adaptován na zemědělské učiliště a v 90. letech 20. století byl v restituci navrácen soukromým majitelům. Zámek dnes Dnešní podoba zámku pochází z poslední stavební úpravy z počátku 18. století. Zámecká budova je tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je umístněn vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Zámek obklopuje neudržovaný park. Tipy na výlet V okolí nazapomeňte navštívit Stádlecký řetězový most, zříceninu hradu Dobronice u Bechyně nebo rozhlednu Radětice u Bechyně. Ubytovat se můžete v Bechyni.

Vodní nádrž Orlík.