Kašna s portrétem V.Hálka je ozdobena ležícími sfingami a kamennými lavicemi. Pochází z roku 1881. Autorem díla je B.Schnirch.

Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Původně dřevěná rozhledna... První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Na návštěvníky zde čekal veškerý komfort. Chata nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem. Restaurace, kterou si oblíbili zejména lyžaři, brzy přestala svou kapacitou vyhovovat. V roce 1940 se tedy rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci i ubytovat. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž chaty vyrostl dřevěný lyžařský můstek. Roku 1942 byl Koráb zabrán Němci. Po válce, v roce 1948, změnila rozhledna svou podobu. Trámová věž byla opláštěna a vyhlídková plošina zastřešena. Dřevěná rozhledna sloužila až do roku 1985, kdy už se stávala nebezpečnou svému okolí a musela být stržena. ... dnes ocelová gondola Na jejím místě byla v roce 1992 postavena nová, netradičně vyhlížející ocelová rozhledna. Ta zároveň slouží jako televizní vysílač. Věž je vysoká 50 metrů a vyhlídkový ochoz je ve výšce 30 metrů. Ten má podobu trojboké gondoly. Ocelová konstrukce je ve tvaru tubusu, v jehož útrobách se nachází 144 schodů. Za stavbou rozhledny stojí ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří pod vedením arch. Josefa Egerta. Turistům slouží i horská chata, která byla navrácena KČT. Rozhledna je přístupná během otevíracích hodin hotelu. Výhled zahrnuje Šumavu, Čerchov a za jasného počasí i Alpy.   Výhled sever: hrad Nový Herštejn, Bolfánek, Sedmihoří, hrad Rýzmberk východ: Šumava s kopcem Svatobor, hrad Kašperk jih: Nýrsko, hřeben Šumavy s Velkým Javorem západ: Kdyně, hřeben Českého lesa s Čerchovem a Zvonem Popis cesty Autem – lze se dopravit až k rozhledně. Ze silnice č. II/184 z Kdyně do Chudenic odbočte 3 kilometry za Kdyní, poté co skončí serpentiny, v místě, kde odbočuje zelená značka, dle šipek doprava. Následujte zelenou značku, která vás po 1,5 kilometru dovede až na vrchol. Vlakem - nejbližší železniční stanice je v Dobříkově na Šumavě. Zde se napojte na žlutou turistickou značku, která Vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 4 km dlouhou cestu.    

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.

Dřevěný kostelík karpatského typu stojící v Jiráskových sadech byl počátkem 16. století postaven v obci Habura na východním Slovensku. V letech 1744-1745 byl po postavení kamenného kostela převezen do Malé Polany, kde svému účelu sloužil až do roku 1915. Tehdy za první světové války byl značně poničen. Byl sice opraven ale nevyužíván, protože v Malé Polaně byl rovněž postaven kamenný kostel. V roce 1934 byl již ve velmi špatném stavu a hrozil mu zánik. Na jaře v následujícím roce jej zakoupilo město Hradec Králové ze 12.000 korun československých. V květnu a červnu byl rozebrán a převezen  po želenici do Hradce. Během léta pak sestaven v srpnu předán městu do užívání. Slavnostně otevřen 28.10.1935 jako památka padlých československých legionářů za první světové války. Kostel má dnes v pronájmu pravoslavná církev. Branka je kopií branky v Nižném Mirošově na východním Slovensku.