Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.

Golfové hřiště Golf Clubu Hradec Králové leží v krásném prostředí anglického parku, který se rozkládá kolem negotického zámku Hrádek u Nechanic přibližně 12 km od Hradce Králové. Pro hráče je zde připraveno 9 jamek s mnoha zajímavými překážkami. Začátečníci mohou využít přidruženého tréninkového centra a pod vedením profesionálního trenéra či získat Zelenou kartu (Green Card) umožňující vstup na všechna hřiště v České republice. Nechanický areál nabízí i tréninkové plochy pro pokročilejší hráče. K dispozici jim je driving range, chipping green, putting green a training bunker. Po hře je k dispozici příjemné posezení na otevřené zahrádce, v případě nepřízně počasí je otevřena Zámecká kavárna.

Děvín je rozsáhlá zřícenina hradu, ležící na stejnojmenném kopci, nedaleko obce Hamr na Jezeře v Libereckém kraji. Historie hradu V minulosti pevný hrad byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Písemné prameny však dokazují, že již za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl hrad královským majetkem. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století. V té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Vartenberkové měli v držení velkou část zdejšího kraje. Vlastnili Ralsko, Stráž, Zákupy, Mimoň nebo Tolštejn a Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem. Děvín osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Tehdejší držitel panství Petr z Vartenberka byl stoupencem císaře Zikmunda a toto spojenectví znamenalo permanentní nebezpečí pro jeho državy. Od počátku 16. století se vartemberské državy v oblasti začaly drobit a přecházet do cizích rukou. Roku 1516 tento osud potkal i Děvín a hrad byl prodán Biberštejnům. Za jejich vlády začal jeho význam klesat a přestal být sídelním hradem. Z dochovaných zbytků zdiva na kterých jsou pozůstatky sgrafita na omítce, nasvědčují tomu, že za Biberštejnů došlo k renesančním úpravám. Když se Biberštejnové dostali do finančních potíží, odprodali roku 1604 Děvín Janu Mylnerovi z Mylhauz, který vlastnil Minoň. Protože se zúčastnil stavovského povstání, tak mu bylo jeho panství zkonfiskováno. Po krátké epizodě, kdy se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, získal Děvín Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout. Podoba hradu Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Dnes je dříve mohutný a nedobytný hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepa a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Ralsko. Vydat se můžete i na přírodní památku Vranovské skály nebo technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Přírodní památka s názvem Husova kazetelna se nachází jen několik málo kilometrů od obce Petrovice na Sedlčansku. Jde o zhruba 2,5 metru vysoký viklan s hlubokou mísou na temeni. Spočívá na nepatrné základně, takže při troše šikovnosti s ním může zdatný člověk zahýbat. Tato přírodní památka je ukázkou zvětrávání žulových hornin. Vzhledem k tomu, že zde v okolí mistr Jan Hus pobýval, není vyloučeno, že zde nemohl kázat, přímé důkazy o tom však nejsou. Petrovičtí jezuité ve snaze pošpinit Husovo jméno, nazývali kámen posměšně čertovou kazatelnou.