Hlavní vstupní portál do Klementina je umístěn vedle kostela sv.Salvátora a pochází ze 17.století. Má segmentový štít a je původní, včetně vrat a mříže nadsvětlíku, plocha nad vchodem byla nově upravena roku 1783 v souvislosti se zřízením Generálního semináře Josefem II. Desku zhotovil I.Palliardi v roce 1783.

Málokterá z novodobých staveb v Praze vzbudila tolik emocí a rozporuplných reakcí jako rohová budova Jiráskova náměstí, metaforicky nazývaná Tančící dům. V místech, kde v letech 1992 - 1996 vyrostla budova Tančícího domu, stával dům, který byl zničen při mylném americkém leteckém náletu na Prahu 14. února 1945. O 50 let později byl položen základní kámen ke stavbě, která dostala jedno z oceněních v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time a v českém časopisu Architekt se dostala mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor, nizozemská pojišťovna Nationale Niederlanden (dnes ING). V jádru administrativní budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova nám. byla od roku 1945 proluka. Dům, který tu stál zničily bomby amerických letadel při stejném náletu jako na Emauzy. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude. Byla vydávána souhlasná i nesouhlasná stanoviska, vše ale jen na papíře. Jen tak namátkou co zde mělo být: budova Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků Praha, budova Svazu českých novinářů, objekt České obchodní komory, obchodní zastupitelství Maďarské lidové republiky, Rakouské kulturní, společenské a reprezentační centrum. Za všechny ty roky by popsané papíry všech zúčastněných stran v této záležitosti zaplnily menší nákladní auto. Tanec okolo zástavby proluky byl jakousi předzvěstí příštích událostí i názvu objektu který tu dnes stojí. V roce 1989 se začal zástavbou na nároží zabývat Chorvat Vlado Milunič, který bydlel v sousedním domě bratrů Havlových a pro Ivana a Václava Havlovy upravoval už v roce 1986 patro. V roce 1992 pozemek koupila ninozemská pojiš´tovna Nationale Niederlanden. Od samého počátku měl nový dům své odpůrce i zastánce. Odpůrců bylo víc. Stavba příliš dráždila svým netradičním pojetím. Dům nazývaný Pražany Tančící získal své jméno díky svým věžím. Ty byly pojmenovány Ginger a Fred po legendárním tanečním páru. Tanečníka představuje věž kamenná či spíše betonová, ladně prohnutou tanečnici, věž skleněná. S trochou nadsázky se dá říci, že návštěvník budovy může při vstupu tanečnici Ginger nahlídnout pod sukni. Na vrcholu věže symbolizujícího tenečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky o rozměrech 10 x 10 mm, zahalená do pomyslných vlasů. Představuje hlavu medúzy. Konstrukce byla dopravena na vrchol pomocí helikoptéry. Složitá akce byla komplikovaná, bohužel dnes z klasických důvodů. V nestřežené chvíli se podařilo dvěma neznámým mladíkům odcizit ze služebního vozu pracovníků MONTAIR mobilní telefon Eurotel, takže po určitou chvíli bylo spojení s pilotem přerušeno. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

Základy zaniklého kostela sv. Jana Křtitele - Pleš, okres Klatovy.

Přímo ve městě Valašském Meziříčí stojí žerotínský zámek z 16. století. Historie zámku Se stavbou renesančního zámku začal v první polovině 16. století Jan z Pernštejna. Koncem šedesátých let 16. století prodali Pernštejnové zdejší panství Žerotínům. V roce 1648 byl zámek poškozen Švédy. Počátkem 18. století, za Ludvíka ze Žerotína, byla provedena barokní přestavba zámku a tehdy získal objekt téměř současnou podobu. Bylo postaveno jižní křídlo a prodlouženo severní křídlo. Nádvoří, které při přestavbě vzniklo, bylo doplněno o arkády. V roce 1815 Hraběnka Marie Josefa ze Žerotína prodala panství hraběti Františku Josefu Kinskému z Vchynic a Tetova. Kinští si roku 1854 zvolili za své nové sídlo zámek v Krásně nad Bečvou, a tak prodali panství ve Valašském Meziříčí státu. V roce 1854 zde byla zřízena státní ženská věznice, za I. světové války vojenská nemocnice a kasárna. V roce 1913 získal zámek olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer pro spolek Katolický dům. Severní trakt zámku nechal přestavět na spolkové místnosti a divadelní sál, který však byl zprovozněn až v roce 1920. Po roce 1945 patřil zámek MNV Valašské Meziříčí a sídlil v něm klub pracujících. Novodobá rekonstrukce Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. Zámecké nádvoří je od roku 2002 zpřístupněno veřejnosti. V prostorách zámku se nachází zrekonstruovaný divadelní sál, suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v ČR.   Podoba zámku         Zámek Žerotínů je dvoupatrová trojkřídlá budova. V přízemí a 1. patře nádvoří vidíme zčásti zasklené barokní arkády. Jsou zde patrny zbytky štukové výzdoby a nástěnných maleb. Tipy na výlet Ve městě najdete také Lapidárium Trojice. Dřevěný kostel sv. Ondřeje najdete v Hodslavicích. Navštívit můžete Muzeum Zubří, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Větrný mlýn Poruba nebo zřícenina hradu Starý Jičín.  Ubytování najdete přímo ve Valašském Meziříčí.