Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky.  Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž.  Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena.  Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů.  Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.

Kromě dnešního názvu se dříve obec nazývala Lyzolay, Lischolay či Lissolage. Název vznikl patrně jako pojmenování pro místo, kde láli lisové, tj. kde štěkaly lišky. Obec se poprvé písemně připomíná k roku 1227. Na přelomu 14. a 15. století tu stály jen zhruba 4 chalupy a tři dvory. Vysazování vinic Karlem IV. do těchto končin nezasáhlo a tak vinařství do obce přichází poměrně pozdě až v 16. století. I tak se zdejší vinice netěšily dobré pověsti, s oblibou se v nich skrývali pašeráci a pytláci. Po bělohorské bitvě tu tábořila část vítězného vojska, v roce 1631 saská armáda a v následujích letech pak střídavě císařská armáda a Švédové. Po třicetileté válce obec téměř neexistovala. Písemnost z roku 1654 uvádí 6 pustých hospodářství a téměř všechny vinice byly zničeny. Ze všech těchto pohrom se na konec osada vzpamatovala a i když dlouho zůstávala malou vesnicí, přesto se pomalu rozrůstala. Po druhé světové válce začala nesmělá výstavba rodinných domků. Část Lysolají byla připojena k Praze již v roce 1960, celé pak k 1.1.1968. Dnes je MČ Praha – Lysolaje součástí správního obvodu Praha 6

Hrad přestavěný na zámek se nachází v obci Chvatěruby nedaleko Kralup nad Vltavou. Historie hradu Počátky hradu nejsou známy, první zmínky jsou již z let 1219-1222, ale tehdy pravděpodobně šlo spíše o charakter dvorce při doposud stojícím kostele. Kdy byl dvorec přestaven na hrad není také známo, zřejmě k tomu došlo někdy v průběhu 14. století. Okolo přelomu 14. a 15. století se držiteli hradu stal mocný rod Zajíců z Házmburka. V roce 1467 byl vojskem krále Jiřího z Poděbrad hrad obležen a dobyt. Král jej pak daroval dvěma svým příznivcům, což pak následně vyvolalo vleklé spory. Od roku 1474 drželi hrad Šárovcové ze Šárova. V roce 1567 nechává Jan z Valdštejna hrad přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války utrpěl objekt nejvíce a koncem druhého desetiletí 18. století bylo započato s náročnou barokní přestavbou. Ta však zůstala nedokončena a jejími pozůstatky jsou rozměrná obdélníková okna. Dispozice hradu Hrad vznikl na nepříliš výrazné poloze, která byla dědictvím po původním sídle, které mělo spíše charakter již zmíněného dvorce. Středověký hrad byl nejspíše trojdílný. Předhradí dominoval dodnes zachovaný kostelík, ostatní zástavba není známa. Z opevnění se dochovala hradba na straně nad řekou, ukončená pozdně gotickou baštou, která byla velmi necitlivě přestavěna na obytný dům. Za příkopem se pak nacházelo dvojdílné jádro. V jeho čele dnes stojí obdélná renesanční palácová budova, která v úrovni sklepů obsahuje gotickou hradbu. Na palác pak navazují nedostavěná barokní zámecká křídla. V zadní části hradního jádra, kde se dochovala jen silná obvodová hradba, stála patrně čtverhranná podsklepená, nejspíše věžovitá stavba. Hradní areál s nedokončenou přestavbou na zámek je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Tipy na výlet Po návštěvě hradu si můžete prohlédnout i Kralupy nad Vltavou, kde je k vidění například kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městské muzeum nebo most T.G.Masaryka. Například v blízkých Veltrusích je vám k dispozici výběr ubytování.

Dolní Morava je známé horské lyžařské středisko, které se nachází mezi Jeseníky a Orlickými horami, na úpatí Králického Sněžníku (1 424 m n.m.), severně od města Králíky.Část obce již náleží do národní přírodní rezervace Králického Sněžníku, jehož dominanta neodmyslitelně vévodí zdejšímu kraji a jen kousek pod jeho vrcholem pak vyvěrá ze země pramen řeky Moravy, která svým divokým a mladým proudem lemuje jak stříbrná stuha celou obec, jíž dává nejen své kouzlo, ale i jméno. Oba její břehy v tomto místě svírají dva zalesněné horské hřbety, které vybíhají z vrcholové plošiny Králického Sněžníku.Dolní Morava má tedy všechny předpoklady k tomu, aby se stala vyhledávaným cílem všech milovníků aktivně stráveného odpočinku. Jsou tu ideální podmínky nejen pro lyžaře (nejprudší černá sjezdovka v ČR) a běžkaře, ale i vodáky (jarní Morava a Divoká Orlice), rybáře, houbaře, borůvkáře, milovníky horských túr, jízdy na koních a cyklistiky (množství značených a upravených tras).