Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1951. Má rozlohu 15,68 ha a rozkládá se na území katastru Satalice. Ve smíšeném listnatém lese převažují duby. Zachovalo se zde také přirozené bylinné patro s dymnivkami, jaterníky, či orsejemi. Fauna je mimo jiné zastoupena nosorožíkem kapucínkem, tesaříky a roháči, jejichž larvy mají příznivé životní prostředí ve starých dubech.

V Kostelní ulici byl vystavěn v letech 1579-1587 dnešní kostel sv. Antonína a to na místě původního dřevěného kostelíka o němž je zmínka již z roku 1352. První zděná stavba v Liberci byla postavena podle plánů M. Spazia. V letech 1733-1735 prošel barokní úpravou a v letech 1872-1882 novogotickou při které byla zvýšena věž do dnešní 70 metrové výšky. Interiér je vybaven v protestantském duchu. Hlavní oltář vysoký 10 metrů znázorňuje patrony české země.

Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.

Jeden ze dvou železničních přejezdů přes Nádražní ulici, severní, který umožňuje spojení mezi Smíchovským nádražím a Železničním mostem přes Vltavu.