Jedno ze žulových skalisek nacházejících se na pravém břehu Vltavy nedaleko Vyššího Brodu.Vysoký skalní útes je z weinsberské žuly a jeho vrchol je ve výšce 887 m.n.m. Ke svému jménu přišla patrně omylem. Kdysi se tu tajně scházeli vyznavači Husova a Wicklefova učení. Díky tomu se tomuto místu začalo říkat Wicklefskirche a z toho dnešní zkomolenina Vyklestilka. Na vysoký skalní útes lze vylézt (jsou zde sice želené úchyty, stupátka a očka, přesto však při výstupu dbejte opatrnosti, zejména po dešti) a je zde dobrý výhled směrem na Vyšší Brod.

Pozůstatky hradu Pajrek (původně německy Bayereck, doslovně přeloženo Bavorský kout) se nacházejí 1,5 jižně od města Nýrsko, z nějž k němu vede zelená turistická značka. Historie hradu Pohraniční hrad založili v polovině 14. století páni z Janovic, jako prvního z nich prameny roku 1356 připomínají Něpra z Pajrku. V těchto končinách často docházelo ke střetům Janovských s jejich bavorskými sousedy a ani hrad Pajrek jich nebyl ušetřen. Roku 1467 pod ním byla svedena bitva mezi bavorským katolickým vojskem a vojskem Jiřího z Poděbrad, které spolu s dalšími šlechtici přivedl k vítezství majitel hradu Racek z Janovic. Bavorům se porážka tuze nezamlouvala a proto roku 1472 vytáhli k hradu Pajrek, jedné z opor české strany, dobyli jej a vypálili. Hrad byl poté několik desetiletí pustý, než jej okolo roku 1512 obnovil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic a učinil z něj loupežnické hnízdo. Podruhé byl život hradu ukončen roku 1520, kdy byl Kostomlatský jat a za své skutky odsouzen ke ztrátě hrdla. Roku 1556 se již Pajrek, od roku 1520 neudržovaný, uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hrad Pajrek náleží mezi typické představitele hradů donjonového typu. Hlavní obytnou i obrannou částí hradu bývala čtverhranná věž (donjon), jedna z největších v Čechách, která se až do dnešních dnů dochovala do výše tří pater. Do věže se vstupovalo portálkem v úrovni prvního poschodí. Dále hrad tvořila hradba, vymezující u donjonu malé nádvoří, z níž se dochovalo několik střepů, a malá čtverhranná stavba v severovýchodním nároží nádvoří. Z vnějšího opevnění se nic nedochovalo, jen náznaky příkopu. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic nebo kapli sv. Bernarda na Medvědím vrchu. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka nebo navštívit hrad Klenová. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Nýrsku nebo v Klatovech. M.K.

Prčický židovský hřbitov se nachází asi 1,2 km severně od Prčice. Vede k němu zarostlá úvozová cesta začínající u zemědělského závodu na okraji u silnice vedoucí na Heřmaničky. Hřbitov byl založen v letech 1865-1867 a využíván byl zřejmě až do počátku 40. let 20. století. Na ploše 1.575 m2 se dochovalo zhruba 50 náhrobků od doby založení hřbitova. V letech 2000-2002 byla rekonstruována márnice u vstupu na hřbitov. Ten byl v době naší návštěvy (2010) povětšinou zarostlý a volně přístupný.

Původní Malostranská vodárenská věž byla postavena v roce 1502. Stávající věž byla na jejím místě postavena v roce 1562. Stojí na Petržílkovském ostrově. V místě, kde stávaly mlýny mlynáře Petržílka. Proto se také někdy nazývala Petržílkovská. Je vysoká 30 m, její nádrž v horním patře má obsah 10,5 hektolitrů a rozváděla vodu do 57 kašen. V roce 1620 byla vybavena čerpadlem od Albrechta z Valdštejna a v roce 1940 modernizována a nově vybavena zařízením. Při obléhání Prahy Švédy, v roce 1648, byla věž poškozena. V roce 1808 prodělala generální přestavbu. Další rekonstrukce následovala až v osmdesátých letech 20. století.