Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.

Zajímavý až exoticky působící kostel ve zdejší oblasti je kostel Panny Marie, nacházející se na konci obce Dubí při silnici vedoucí na Cínovec. Iniciátorem kostela postaveného roku 1898 ze sbírek věřících byl hrabě Clary, architektem pak P. Bigaglio. Kostel zaujme nejen svoji architekturou ve stylu benátské gotiky, ale také použitým stavebním materiálem, kterým je bílý a červený mramor.Jde o trojlodní baziliku s vyšší hlavní lodí. Hlavní loď má výšku 13,9 m a šířku 7,2 m, boční lodě pak mají výšku 8 m. Celkově je kostel dlouhý 50 m a široký 17,2. Ve věži vysoké 33 m se nacházejí dva zvony. Kostel slouží nejen k bohoslužbám, ale i ke kulturním účelům.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Čelákovice.

Blízko Staroměstekého náměstí se nachází klub zaměřený na jazzovou hudbu. Součástí je i obchod s CD nosiči, samozřejmě s jazzovou hudbou.