Osada Kbely prošla jednou z největších tragédií 18. století. Byla zasažena morovou epidemií a téměř všichni její obyvatelé této nemoci podlehly. Zmínky o její existenci pocházejí již z roku 1130, kdy zde stávalo popluží vyšehradského kostela. Nového rozmachu nabyla až na přelomu 19. a 20. století. Zejména jí oživila výstavba letiště a s ním spojené průmyslové a vojenské činnosti. Za zmínku stojí to, že zdejší letiště patří mezi chráněná území na němž žije kdysi hojný a dnes ohrožený hlodavec sysel. K Praze byly Kbely připojeny v roce 1968. Název obce Kbel je odvozen od stavidla rybníka, vědra, kbelíku, či škopku.

Nedaleko obce Milínov se v lesích nachází zřícenina hradu Lopata. Lopata je typickým zástupcem hradů, kterých majitelé patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. Zřícenina si ještě dnes uchovává osobité romantické kouzlo. Historie hradu Lopatská skála byla pro svou výhodnou polohu osídlena již v dávné minulosti, zhruba okolo roku 3000 př. Kr. Hrad Lopata byl založen ve 40. letech 14. století pány z Litic. Jméno hradu postaveného na buližníkovém suku vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v pramenech zmiňuje roku 1377, kdy se majitel hradu Heřman píše z Lopaty. V prosinci 1397 byla Lopata obležena královským hejtmanem Prokopem. Král Václav IV. daroval hrad roku 1401 Maršíkovi z Hrádku jako vděk za pomoc. Po smrti Maršíka byl pánem na Lopatě starší ze synů Jan, který však brzy zemřel. Vládu nad hradem a panstvím po něm převzal bratr Habart, zvaný Lopata z Hrádku. Habart nejen že dál bojoval proti kališníkům, ale s pomocníky loupil a plenil v širokém hradním okolí. Proto husitští vůdci přitáhli 27. října 1432 k Lopatě a začali hrad dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad byl ale úspěšně hájen. Obléhání Lopaty se protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad v noci zapálili a pokusili se o útěk. Téměř 40 jich bylo pochytáno, ovšem Habartovi se podařilo uniknout a zmizet. Usídlil se v Jižních Čechách a loupil z hradu Husi. Vítězové po ovládnutí Lopaty hrad zbořili, aby se opět nemohl stát opěrným bodem katolíků. Vyhořelý hrad už nebyl pak nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539, již  jako pustý. Podoba hradu Počátkem 80. let 19. století pověřil hrabě Arnošt František z Valdštejna F.X.France, aby začal s výzkumem hradu Lopaty. Při odklizování suti bylo nalezeno mnoho předmětů z období existence hradu. Nejvzácnější nález pochází z přikopu pod hradem, kde byly vykopány zbytky impozantního gotického portálu, který byl s doplněnými kusy znovu postaven na jeho bývalém místě v roce 1888. Portál, v současné době již zbořený, byl vysoký 4 m a šířka ostění činila 180 cm. Hluboko v sutinách zdiva byl objeven neobvyklý keramický pohár, jehož kalich byl vyzdoben čtyřmi reliéfními obličeji. Při výzkumu hradního prostoru byl získán rozsáhlý nálezový materiál. Výzkum měl také významný přínos pro poznání hradního schématu a objasnil jeho někdejší architektonickou podobu. Dole pod hradem jsou patrné ještě další středověké hradby. Jedná se většinou o pozůstatky palebných pozic z doby dobývání hradu. K hospodářství hradu patřila také ještě dnes patrná hráz malého rybníčka. Hrad Lopata byl přes svoji malou rozlohu, velmi dobře zabezpečen a zřejmě nákladně zařízen. Nálezy výtvarně náročně pojatých dlaždic a úlomků oken dokládají, že palác byl na své poměry luxusně zařízenou stavbou, která převyšovala standard běžného šlechtického hradu své doby. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Výběr ubytování najdete jistě v Plzni.

Stavba vrcholné české pozdní gotiky v podobě kostela sv. Mikuláše se nachází v ulici Beneše z Loun. Dnešní stavba vyrostla na místě staršího kostela tehdy zasvěceného jako sv. Kříže, poprvé zmiňovaného v roce 1332 a v 80. letech přestavěna a zasvěcena na sv. Mikuláše. V roce 1517 vyhořela a na jejím místě vznikla v letech 1519-1538 dnešní nádherná pozdně gotická stavba, na které se podílel významnou měrou architekt Benedikt Ried. Koncem 19. století byla ještě novogoticky upravena Josefem Mockerem a následně Kamilem Hilbertem. Z původního vyhořelého kostela se zachovala jen dnešní 60 m vysoká masivní věž. Pozdně gotický kostel tvoří síňové trojlodí s krouženou klenbou a trojitou jehlancovou střechou. V interiéru se nachází cenný oltář od Jeronýma Kohla z let 1701-1706, pozdně gotická kazatelna (1540) a cínová křtitelnice (1518). Vstup do kostela je volný, na věž otevřenou celoročně se platí vstupné. Výstup se doporučuje, z ochozu je krásný výhled na město a zejména při dobrém počasí pak na nedaleké vrcholky Raná, Oblík, Stříbrník a jiné.

Park je ohraničen ulicemi Černokostelecká, Révová, Na palouku a Na výsluní. Svažuje se k jihu. Najdeme zde dětské hřiště, několik plastik, pomník občanům Strašnic, kteří zahynuly při německé okupaci. Park je slunný, svažuje se od severu k jihu.