Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska je vlastně takovým památníkem vítězství. Není to ovšem vítězství, které by přineslo hrdinské činy nebo prolitou krev. Je to vítězství místních obyvatel, kteří vyhráli svůj boj o to, aby v těchto místech neprobíhala těžba zlata o jejichž velkých zásobách v podzemí panují diskuse. Místní obyvatelé si raději zvolili příjmy z cestovního ruchu, kterým má pomoci i nová rozhledna na Veselém vrchu, který sahá do výše 489 m na levém břehu Slapské přehrady u obce Mokrsko. Stavba vybudovaná v roce 1999 je ocelová konstrukce v podobě stožáru, která slouží zároveň jako telekomunikační vysílač. Je vysoká 42 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů nad zemí a vede k ní jednoduché točité schodiště. To má 137 roštových schodů a kdo je vyšlape tak je odměněn nádherným kruhovým výhledem, který zahrnuje při dobré viditelnosti, kromě blízkých Brd i vzdálenou Šumavu. Otevřena je v turistické sezóně.

K hradbám hradu Sovinec se přikládá empírový kostel sv. Augustina. Předchůdcem byla kaple stejného jména přímo v areálu hradu. Pak byl v roce 1845 vystavěn při hradbách současný empírový kostel. Kostel je jednolodní stavba s věží, kterou tvoří z části bývalá hláska stěžící bránu hradu a kterou kostel navazuje na hradní opevnění. Uvnitř kostela se nachází klasicistní hlavní oltář, boční oltář s obrazem Malé Kalvárie, obrazy Křížové cesty a dodnes funkční varhany.

Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.

Olomouc je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Dnešní stotisícové město Olomouc, umístěné na řece Moravě v úrodné krajině zvané Haná, je pátým největším městem České republiky, sídlem Okresní hospodářské komory a dalších institucí, sídlem moravského biskupství a arcibiskupství a rovněž tu roku 1573 byla založena druhá nejstarší univerzita (nynější Univerzita Palackého) v českých zemích. Olomouc byla v historii společně s Brnem politickým centrem Moravy. Úrodná oblast ve které leží Olomouc byla osídlena již odedávna. Významným historickým mezníkem bylo pro město připojení Moravy k českému přemyslovskému státu. Olomouc se totiž stala centrem přemyslovské moci na Moravě. První písemná zmínka o Olomouci v souvislosti s hradem pochází z roku 1055. Dalším významným mezníkem bylo založení nového moravského biskupství u olomouckého kostela sv. Petra roku 1063, stejně jako založení benediktinského kláštera Hradisko v roce 1078. Od této doby se Olomouc stává i významným církevním centrem, což sebou přineslo i řadu významných architektonických památek v pozdějším období. Město bylo opevněno hradbami což se ukázalo jako spásné v případě česko - uherských konfliktů. Město zůstalo nedobyto i v období husitských válek, kdy stálo na straně protihusitské. Velká pohroma v podobě požáru potkala město v roce 1492, kdy shořela téměř třetina města. Přesto se město vzpamatovalo a v době předbělohorské byla Olomouc druhým největším městem v českých zemích. Citelnou ranou byla pro město třicetiletá válka. Válečné události a dlouhodobý pobyt švédských vojsk ve městě vyústil v katastrofální stav, kdy bylo město navrženo císaři jeho vojevůdcem k demolici. Během válečného konfliktu město ztratilo téměř 90% obyvatel. Ale městu se podařilo nejen přežít, ale po několika desetiletích se stalo znovu výstavným městem. Velkým dílem k tomu přispěla i stavební činnost uměnímilovného olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteina jehož přičiněním v Olomouci projektovali stavby italští architekti. Ti pak pracovali i na stavbách olomouckých premonstrátů, dominikánů a dalších. Díky tomuto období můžeme v Olomouci obdivovat řadu barokních památek. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem, probíhala také postupná výstavba nového barokního opevnění. Ta byla završena až etapou tereziánskou v letech 1742 – 1756. Svou obranyschopnost pak pevnost prokázala pouze jednou, a to roku 1758. Tehdy město odolalo pruskému obléhání. 18. století bylo na historické události více než bohaté. Kromě ran, kterými Olomouc prošla na jeho počátku, jako byl obrovský požár roku 1709 či morová epidemie v letech 1713 – 1715, šlo o řadu záležitostí o poznání příjemnějších. V roce 1770 bylo ve městě zřízeno stálé divadlo, velký význam mělo pro Olomouc povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777. Při svém pobytu v Olomouci roku 1767 zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svou VI. symfonii F – dur.Hospodářský rozmach města byl po dlouhou dobu brzděn pevně sevřeným prstencem hradeb. Značný význam proto měla pro město výstavba železnice. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841. Konečně roku 1886 byla Olomouc spolu s Terezínem a Josefovem zbavena císařským rozhodnutím statutu pevnostního města. Stavební činnost mohla naplno propuknout a během počátku 20.století se její velikost zvětšila z 50 ha na téměř 300 ha. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další.Více jak 900-letá historie města činí z Olomouce jeden z největších památkových klenotů České republiky, druhým nejvýznamnějším a největším po Praze. Nalezneme zde rozsáhlý soubor historických a architektonicky významných objektů a vzácně zachovalý půdorys středověkého města. Město bylo vždy velmi religiózní, je tedy plné sakrálních památek Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava. Původně to byla románská katedrála zpočátku 12.století, po požáru ve 13.století přestavěna v gotickém slohu a dnešní novogotickou podobu získala po rekonstrukci v 19.století. V její blízkosti byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a také v jejích útrobách byl na českého krále korunován Matyáš Korvín, stalo se tak roku 1469. Ze sakrálních staveb Olomouc dále nabízí barokní chrám Panny Marie Sněžné, chrám sv. Michala, gotickou katedrálu sv. Mořice se vzácnými varhanami mistra Michaela Englera z roku 1745, novobarokní kaple sv. Sarkandra, bývalý Dominikánský klášter a klášter Hradisko, komplex klášterních budov původně z 11. století. V neposlední řadě je to také Arcibiskupský palác – kde v roce 1848 nastoupil císař František Josef I. na rakouský trůn. Součástí církevního dědictví je také poutní chrám Navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku, který roku 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. za basiliku minor.Mezi nesakrální památky, které při návštěvě Olomouce nelze opomenout patří Přemyslovský hrad se zbytky původní románské stavby ze 12. století, radnice, o níž první zmínky pocházejí z r. 1378, původně gotická stavba renesančně upravená, s orlojem obnoveným po r. 1945, Terezská brána a především unikátní soubor šesti barokních kašen, které jsou situovány na několika velkých olomouckých náměstích. Roku 2000 se Olomouc se svým barokním Sloupem Nejsvětější Trojice zapsala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který je se svou výškou 35 m jedním z nejvyšších v českých zemích a tvoří dominantu olomouckého Horního náměstí.Olomouc patří mezi nejvýznamnější centra v České republice. Díky své bohaté historii, památkám, ale především centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty.