Autobusová zastávka Červený mlýn v ulici Kostelecká slouží pro dopravu ve směru Čakovice, Letňany, Hloubětín, Dolní Počernice, Hostavice.Pojmenování je odvozeno od bývalého stejnojmenného mlýna na Červenomlýnském potoce.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Trasa žlutě značená je dlouhá 14 km a vede od železniční zastávky Ovesná k železniční stanici Černý Kříž. Vznikla v roce 1967 z nadšení a práce prachatických ochranářů. Její první část od zastávky Ovesná do osady Jelení vede především místy kde eroze v masivu vrchu Perníku vymodelovala za milony let ze žulových skal balvany různých tvarů, kterým tvůrci stezky dali přiléhavá jména: Gotický portál, Viklan, Skalní kaple, Soutěska lapků, Perníková skála, Obří kostky, Kamenná krása, Hřib a další. Zhruba dva kilometry od osady Jelení ve směru na Černý Kříž vede cesta kolem pomníku zastřelení posledního medvěda. Roku 1800 sice vydal kníže Jan Schwarzenberg nařízení proti vyhubení medvědů v knížecím revíru. Nařízení však bylo vydáno pozdě, v té době žilo na Šumavě už jen zbytek populace medvědů. V osudový den 14.11.1856 zde byl zastřelen poslední medvěd (medvědice). Stalo se v jednu hodinu odpoledne za husté vánice kdy nebylo vidět na 10 kroků a velkého vichru. Málem se při tom stala tragédie. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil na poslední chvíli dvěma ranami syn hajného Jana Jungwirtha.Cesta vede také kolem uměle vytvořeného Jeleního jezírka určeného k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu

Židovský hřbitov se nachází při silnici mezi obcemi Luka a Záhoří, skrytý v zalesněném porostu. Hřbitov založený v 17. století byl za druhé světové války a i po ní silně devastován. Jen zeď z lomového kamene, místy narušená, připomíná že se zde nacházel hřbitov. Jeho plocha o velikosti 2.226 m2 je dnes (září 2012) silně zarostlá travou, křovinami i stromy. Jen místy lze najít drobné stopy po bývalých hrobech. Hřbitov je volně přístupný.

První záznamy o Bohnicích se dochovaly v ostatkové listině kostela sv. Petra v souvislosti s jeho vysvěcením vyšehradským proboštem Gervasiusem. Byla to také církev, která tuto ves vlastnila. Později přešla do majetku pražských měšťanů. V roce 1870 zde byla postavena první česká továrna na výrobu dynamitu. V zápětí k ní přibyla továrna na výrobu hnojiv. Snad nejznámější je pro Bohnice psychiatrická léčebna. Ta zde byla postavena v letech 1906 – 1911. Praze byly Bohnice připojeny v roce 1922. Název je odvozen od jména vyšehradského kanovníka Boemuse, kterému náležely výnosy ze zdejšího hospodaření. Název se postupně přizpůsoboval češtině. Od Bohemic to byly, Bohmice, pak Bohumice až konečně dnešní Bohnice.