Hrad Potštejn stojí ve stejnojmenné obci. Ta získala své jméno právě díky hradu, který se jmenoval podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců - Půtův kámen - Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Historie hradu Historie hradu Potštejn je doložena již ve 13. stol., kdy si jej nechal postavit Půta z Potštejna kolem roku 1287. Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl loupeživý rytíř Mikuláš. Král Karel IV. obléhal hrad, nechal jej nakonec rozbořit a Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Vzhledem k nesmírnému strategickému významu Potštejna v systému tehdejší zemské obrany nechal Karel IV. hrad obnovit. V dalších letech se Potštejn připomíná jako královské zboží v držení různých zástavních pánů. Roku 1398 postoupil hrad Václav IV. moravskému markraběti Prokopovi. Později byl hrad v držení královny Žofie, manželky Václava IV., po její smrti připadl králi Zikmundovi. Majitelem Potštejna byla také Jiří z Poděbrad. Později se na doporučení krále Vladislava II. stal majitelem Vilém z Pernštejna. Hrad za pánů z Perštejna Za pánů z Pernštejna plnil hrad nejen funkci obranného a správního střediska, ale stal se zejména reprezentačním sídlem renesančních velmožů. Pernštejnové velmi vylepšili opevnění hradu stavbou několika hradebních okruhů. Dnes je v těchto místech vstup do barokní kaple sv. Schodů a poslední kaplička křížové cesty. Součástí tohoto okruhu je dnes i 4. brána, dodnes nejlépe zachovaný objekt. Posledním majitelem, který zde sídlil, byl Adam Šťastný. Hrad pak nevyhovoval ani jako pevnost, natož jako obytné sídlo. V roce 1746 koupil Potštejn Jan Ludvík Harbuval de Chamaré, který v městečku pod hradem zřídil plátenickou manufakturu s bělidly, která dodávala výrobky až do zámoří. Jeho syn Jan Antonín proslul tím, že v areálu tehdy již opuštěného a pobořeného hradu začal v roce 1762 hledat poklad. Ale žádný poklad nenašel a jeho výkopové práce jen uspíšily zkázu hradu. Dnes vlastní zříceninu obec Potštejn. Dispozice hradu Potštejn má půdorys podkovy, skládající se z vnitřních obytných budov, vlastního hradu a tří podkovovitých hradeb. Dochovaly se mohutné zříceniny paláce, hospodářských budov, věží, hradeb i bran. Návštěvníci si mohou prohlédnout historickou expozici v nejlépe zachované čtvrté vstupní bráně. V kapli je možné uspořádat církevní svatební obřad. Pátrání po hradním pokladu popsal Alois Jirásek ve svém románu Poklad a byl o tom natočen i film. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku jistě stojí za prohlídku Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně.

Městská část Praha - Dubeč je součástí správního obvodu Praha 15.

Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.

Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.