Letenský tunel spojuje ulici Nad štolou s nábřežím kpt. Jaroše a se Štefánkovým mostem. Byl vybudován v roce 1953. Oficiálně byl pojmenován v roce 1968. Je 423,33 m dlouhý, 10,3 m široký, 6,5 m vysoký a je určen pro automobilový provoz.

Kdysi se obec jmenovala Sotalice a z toho odborníci usuzují, že jméno pochází zřejmě ze staročeského slova „sotati“, které znamenalo „udeřit“ či „uhodit“. Snad tady žili lidé, kteří se rádi prali, ale nelze ani vyloučit, že snad kdysi existoval jakýsi člověk jménem Sótal, kterému mohla zdejší ves patřit. První písemné zmínky o vsi pocházejí z roku 1374. Zdejší pozemky tehdy patřily více majitelům. V 17. století byla ves majetkem vyšehradské kapituly. V polovině 18. století se celá vesnice stala součástí vinořského panství hraběte Prokopa Adalberta Černína z Chudenic. Od Vinoře byla ves oddělena v roce 1891 a stala se samostatnou obcí. Ještě začátkem 20. století byly Satalice typickou zemědělskou obcí, ale objevovaly se již první náznaky průmyslu.

Turistické informační centrum města Studénka je umístěno přímo ve středu města Studénka. Informace o ubytování, stravování, službách, dopravních spojení, památkách a dění ve městě a okolí, prodej map, průvodců, pohlednic a turistických upomínkových předmětů... Otevírací doba:Po - Pá 8:00 - 17:00So 8:00 - 11:30Zámek Studénka Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým parkem. První zpráva o dvoru ve Studénce u něhož byla později postavena tvrz je z roku 1478. Již v roce 1567 dal tehdejší majitel Karel Herbort z Fulštejna tvrz přestavět na renesanční zámek. V letech 1569 se stali majiteli panství pánové z Vrbna a v roce 1637 nechal hrabě Václav z Vrbna zámek rozšířit a přestavět. Tato budova je dnes nazývána Starý zámek, který byl roku 1762 přestavěn na pivovar. Více informací o zámku Studénka najdete zde

Rokokový zámek Stekník, obklopený terasovitými zahradami italského stylu, stojí na vyvýšeném ostrohu nedaleko obce Stekník (památková vesnická zóna) v meandru řeky Ohře. Zámek je dnes v rekonstrukci a není volně přístupný. Návštěvníkům je však umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple a od roku 2009 se na zámku Stekník také konají svatební obřady, v letních měsících i v překrásné zámecké zahradě.   Historie zámku                         Na místě dnešního zámku Stekník stávalo kolem roku 1600 opevněné panské sídlo rodiny Kaplířů ze Sulevic. Ke stavebním úpravám objektu došlo koncem 17. století, poté co se Stekník stal v roce 1681 základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout staré budovy a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze ve 2. polovině 18. století, kdy získal objekt dnešní rokokovou podobu. Přestavbu sídla započal Jan František z Klaudensteina. K nejradikálnější změně patří novostavba zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady, která byla od okolí oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. V této době byla postavena dnes již poničená kaplička, vystavěná nad pramenem minerální vody a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou a zámecká kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V roce 1907 získal zámek Fridrich Gimbel a po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu do roku 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován a začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístnila depozitář obrazů. Od roku 1996 získal zámek Stekník Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje a rekonstruuje v současné době. Tipy na výlet Navštívit můžete zámek Nový Hrad u Jimlína, archeoskanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, barokní zámek Tuchořice nebo město Žatec, kde je také mnoho k vidění. Ubytování najdete v Žatci.