Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.

Na vrcholku vyhaslé sopky Velký Roudný byla na podzim roku 2007 otevřena nová dřevěná rozhledna postavená na betonovém základě. Dřevěná, dvacet metrů vysoká konstrukce má šest pater. Poslední kryté patro se nachází ve výšce 17 metrů. Na celou konstrukci se spotřebovalo 18 tun modřínového dřeva a výstavba si vyžádala celkem 1,3 milionů korun. Kapacita rozhledny je 16 osob.Rozhledna je volně přístupná.

Název obce je doložen již písemnostmi ze 14. století. Kyje byly v majetku pražského biskupství, které zde také nechalo za vedení biskupa Jana II. postavit kostel sv. Bartoloměje. Ve 14. století zde také stála tvrz. Průmysl na území obce začal pronikat až ve 20. století. Součástí Kyjí byly i osady Aloisov a Hostavice. K Praze byly Kyje připojeny v roce 1968. Název obce byl odvozen od osobního jména Kyj, Kyjovy rodiny.

Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.