Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.

Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.

Železná rozhledna nedaleko obce Libníkovice byla postavena v roce 1930 na místě kde byla rok předtím zničena při větrné smršti památná lípa. Samotný strom už předtím sloužil jako rozhledna. Byl tak mohutný, že se v jeho upravené koruně mohlo usadit až deset lidí a vedlo sem pohodlné dřevené schodiště. Nová 15 metrů vysoká rozhledna byla postavena za 16 829 korun, které schromáždili sami místní občané. V roce 1992 byla rozhledna z místního rozpočtu opravena, přesto však rozhledu bránili vzrostlé stromy. V roce 2005 se tato situace, alespoň trochu zlepšíla vykácením porostu západním směrem. Rozhledna tak alespoň poskytuje částečný výhled na Polabskou rovinu.Rozhledna je volně přístupná.

Památník významného českého knižního ilustrátora Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil letní čas se svou rodinou. Byl tak okouzlen krásou zdejšího kraje při návštěvě v roce 1910, že zde koupil pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Ve výsledku to znamenalo, že se domu vrátila atmosféra doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Vedle původního zařízení si lze prohlédnout i ukázku mistrových děl. Stálá expozice Život a dílo ilustrátora A. Kašpara - originální ukázky tvorby, fotografie, dokumenty, ateliér, část původního zařízení domu. Kapitoly z dějiny města Loštic od pravěku do současnosti. Památník patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.