Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže. 

Stanice je situována podél ulice Mukařovského blízko nákupního centra Luka. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994.Hloubka nástupiště je zde ojediněle nad terénem a to 1,5 m.Stanice je nadzemní, jednolodní. Konstrukce je z ocelových rámů zastřešená lehkou konstrukcí se světlíky. Založení stanice je na železobetonové desce a boky stanice jsou prosklené. Stanice má jeden nadzemní vestibul, který je s nástupištěm spojen schodištěm a výtahem. Vestibul je spojen lávkou s blízkým obchodním centrem.

Havlíčkobrodský židovský hřbitov najdeme v Ledečské ulici kousek od centra města. Hřbitov založený v letech 1888-1890 sloužil až do roku 1942. Jeho plocha 3.182 m2 je ohrazena kamennou zdí a vstup je přes bývalý hřbitovní domek, který zároveň sloužil jako byt správce. Dnes zde nalezneme na 200 náhrobků. Hřbitov je volně přístupný mimo židovské svátky.

Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.