Socha sv. Rocha v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.

Barokní zámek v Mikulově stojící na Zámeckém vrchu, je nejvýznamnější památkou tohoto jihomoravského města. Historie zámku Původně zde stával románský hrad, jehož existence je doložena v roce 1218 kdy patřil Kounicům. Velmi brzy ovšem spojil hrad i osada pod ním svůj osud s významným šlechtickým rodem Lichtenštejnů. Stalo se tak roku 1249 kdy Přemysl Otakar II., tehdy ještě markrabě moravský, celé panství daroval Jindřichu z Lichtenštejna. V jejich držení byl Mikulov až do roku 1560. Během té doby rozšiřovali hrad obrannými a obytnými přístavbami. Největší přestavba proběhla ve 14. století. Tehdy se pozdně románský hrad změnil v hrad gotický. Rozšířilo se předhradí, v opevnění byly přistavěny další věže. Díky poloze blízko jižní hranice, kterou od počátku 16. století ohrožovaly turecké nájezdy, bylo nutné neustále zdokonalovat obranný systém. Proto byly postaveny mohutné bastiony, které stojí dodnes. V roce 1560 Lichtenštejnové o Mikulov přicházejí. Mikulov za Ditrichštejnů Po krátké epizodě, kdy byl hrad v moci uherského válečníka Ladislava Kereczenyiho z Kanyaföldu, se novými majiteli roku 1575 stávají Ditrichštejnové. Ti vlastnili zámek až do roku 1945 a významně se tak zasloužili o přeměnu pevnosti v pohodlné šlechtické sídlo. První přestavba a vzestup celého panství je spojena s kardinálem Františkem z Ditrichštejna, olomouckým biskupem a nejmocnějším mužem na Moravě. Ten v letech 1601-1618 učinil z Mikulova svou hlavní rezidenci a hrad nechal přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války byl Mikulov roku 1645 dobyt Švédy, kteří odvezli cennou zámeckou knihovnu. Další přestavbu provedli po požáru roku 1719. Zámek dostal nový vzhled v duchu vrcholného baroka. Kromě zámku, kde byly bastiony přestavěny na sály, zámek a věže byly zvýšeny, se velká pozornost věnovala i vnějším prostorům. Nový vzhled dostala nádvoří, vznikly terasy, zámecká zahrada a čestný dvůr. Interiéry zámku vyzdobili významní umělci z celé říše. Mikulov se stal i dvakrát centrem nejvyššího politického dění. Nejdříve zde v roce 1805 po bitvě u Slavkova krátce pobýval císař Napoleon, aby zde podepsal mír s Rakouskem a v roce 1866 tady bylo uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Tragedií byl pro zámek samotný konce druhé světové války. Ustupující německé jednotky zámek vypálily. Zámek dnes Ruiny zámku byly postupně zrekonstruovány do dnešní podoby. Dnes na zámku sídlí Regionální muzeum, které návštěvníkům nabízí stálé expozice o vinařství s unikátním obřím renesančním sudem v zámeckém sklepě a také výstavu o stavebním vývoji zámku – Od gotiky k empíru. Dále je k vidění historická zámecká knihovna a galerie. V areálu je také zámecké divadlo a pro společenské potřeby upravena barokní jízdárna. Tipy na výlet V Mikulově dále najdete synagogu, židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. Výlet si můžete udělat na nedalekou zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo do Dolních Věstonic za slavnou Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. Nezapomeňte ani na krásný Lednicko-Valtický areál, ktarý je i na Seznamu UNESCO. Bohatý výběr ubytování najdete přímo v Mikulově.

Židovský hřbitov se nachází za městským hřbitovem u ulice Míru v blízkosti sportovního hřiště. Hřbitov byl založen v roce 1899 a dnes se na jeho ploše 812 m2 dochovalo 27 náhrobků převážně novodobých z 20. století. Hřbitov má opravenou obřadní síň a obvodová zeď je v dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a je tak možno nahlédnout pouze přes zeď. V obci se nacházela synagoga a to nedaleko kostela. Vznikla přestavbou staršího domu v letech 1893-1894. Po druhé světové válce byla budova využívána jako modlitebna Církve československé hustiské.

Původní kostel zřejmě dřevěný byl postaven ve Vranově jako vděk za uzdravení Viléma moravského zemského maršála. V kostele byla umístěna soška Panny Marie z lipového dřeva. V letech 1617-1633 byl vystavěn dnešní nový monumentální chrám, iniciátor byl Maxmilián z Lichtensteina. Současně s tím byl v letech 1626-1633 při chrámu vystavěn klášter pro řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – paulánů. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a zčásti pobořen. Z jeho cihel byla postavena kasárna v Brně-Cejlu. V roce 1992 se konal návrat paulánů, kteří zde budují duchovní centrum. Jednolodní barokní kostel s klasicizujícími prvky doplňují dvě věže. Interiér zdobí několik uměleckých děl od různých autorů a kostelní klenbu freska od Jana Jiřího Etgense. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice od malíře P. Trogera a soška Panny Marie Vranovské od neznámého francouzského řezbáře z počátku 16. století. Pod kostelem se nachází krypta rodu Lichtensteinů. Kromě zhruba 50 pochovaných členů rodu jsou zde i umístěna balzamovaná srdce manželek, které kvůli svému původu nemohly být pochovány vedle svých manželů.