Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.

Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.

Původní Libeňský ostrov se rozprostíral v prostoru mezi Maninami, svahem pod Bulovkou a Švábkami. Ve třicátých letech 20. století, v rámci regulace toku Vltavy, byl spojen s Libeňským břehem a Rohanským ostrovem. Dnes tedy Libeňský ostrov není ostrovem, ale poloostrovem. Název ostrova je odvozen od Libně, k níž náleží. Dříve se užíval také název Velký ostrov u Libně. V minulosti byl využíván pro potřeby Českých loděnic. Dnes je v provozu jen jejich torzo. Zachovala se část zahrádkářské kolonie. Je zde soustředěn obchod.

Vodní nádrž Fryšták se nachází jižně pod obcí, při silnici č. 490. Nádrž byla vystavěna v roce 1939. Hráz je sypaná z jílovitých hlín, dlouhá 198 m a vysoká 13 m.