Při ulici Křižovnická nedaleko mostu přes řeku Ohře, stojí kostel sv. Bartoloměje. Současná stavba byla vybudována v roce 1414 na místě původní románské kaple sv. Ducha, stavebníkem byl chebský radní Niklas Gumarauer. Špitál byl roku 1695 přebudován na křížovnickou komendu. Během druhé světové války byl kostel poškozen a v letech 1962-1963 rekonstruován. V kostele pak byla výstavní galerie a roku 1997 byl objekt navrácen řeholníkům. Kostel tvoří obdélná síňová stavba s žebrovou klenbou, kterou podepírá jediný sloup stojící v centrální části prostoru. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly zrestaurovány také původní fresky.

Na vrchu Mařenka (711 m.n.m.) jižně od obce Štěměchy stojí od roku 2012 nová rozhledna. Již od roku 1822 je zde usazen pylon, který je od roku 1926 zařazen do trigonometrické sítě. V roce 1941 zde pak byla postavena dřevěná rozhledna, kterou zničil požár způsobený bleskem a to 24.6.1957. Již od roku 2003 bylo usilováno o výstavbu nové rozhledny, záměr se však podařil až teď a slavnostní otevření proběhlo 27.10.2012. Rozhledna je vysoká 31,15 m a z jedné třetiny (spodní) ji tvoří železobetonový tubus obložený žulovými kameny a zbylé dvě třetiny pak dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Má dvě vyhlídkové plošiny, jedna se nachází ve výšce 9,4 m a druhá pak ve výšce 28,2 m. Na tu nejvyšší vystoupáte po 156 schodech. Za výborného počasí je prý ke spatření střecha vídeňského kostela sv. Štěpána.Rozhledna by měla být přístupná volně a to celoročně. Na vrchol vede odbočka za turisticky značené cesta od Želetavy do Rokytnice nad Rokytnou. Přístup nejprve po silnici a posléze po již zmíněné cestě je i z již uvedených Štěměch.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků s bývalým kapucínským hospicem se nachází přímo na hlavním mělnickém náměstí. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a v budově bývalého kláštera dnes sídlí Regionální muzeum Mělník. Kapucíni na Mělnicku působili již od počátku 18. století, avšak až roku 1749 městská rada požádala řád, aby se v Mělníce usadil natrvalo. K získání zázemí jim pomohla bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu, další dům získali koupí a část zahrady darem. Již následujícího roku (20. září 1750) byli kapucíni slavnostně uvedeni do města. Během dvou let zde zřídili hospic a roku 1753 byl dokončen i kostel Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1785 klášter unikl zrušení, neboť městská rada mu vyprosila výjimku. Kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu i laické duchovní správě. V roce 1950 bohužel již klášter postihla konfiskace a jeho prostory byly využívány k různým účelům, dlouho zde například sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění. Regionální muzeum Mělník využívá jeho prostory od roku 1999. Typické stavební řešení kapucínských kostelů muselo být v případě Mělníka přizpůsobeno velikosti a možnostem staveniště, proto je kostel trochu atypický a boční kapli Panny Marie nahrazuje pouze mělký výklenek na levé straně lodi. Bývalý hospic, přiléhající ke kostelu, dodnes připomíná typický měšťanský dům včetně existence loubí v průčelí. M.K.

Stavba kostela sv. Mořice na dnešním Stojanově náměstí založil již roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburgu. Během staletí byl několikrát upravován. Na konci 14. století to byla gotická přestavba, po husitských válkách kdy byl v roce 1432 vypálen a stejný osud jej postihl při třicetileté válce v roce 1643. Při požáru roku 1836 byl téměř zničen. Jeho dnešní podoba pochází z puristické přestavby v novogotickém slohu od stavitele Antonína Archeho. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby novogotické přestavby. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mořice v Thébské legii od Antona Pettera. Na něm se pak nachází gotická socha Piety. Před oltářem pseudogotický náhrobek biskupa Bruna ze Schauenburgu. Ve východní zdi presbytáře kenotaf biskupa ze Sommerau a ve vikářské sakristii renesanční portálek z roku 1582. Interiér kostela zdobí nádherná fresková výzdoba.