Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.

Kostel sv. Michaela v Maršíkově byl postaven v roce 1609 na místě starší svatyně, která musela být pro špatný stav stržena. Kostelík se ve své původní podobě dochoval prakticky dodnes. Jen v roce 1757 bylo provedeno barokní cibulovité zakončení věže. V letech 1655-1657 proběhly větší opravy kostela, interiér byl vydlážděn velkými plotnami z krupníku. Další rekonstrukce proběhla na počátku 30. let 20. století, následně pak v roce 1964, 1972 a poslední v roce 2000. Kostel je podélného půdorysu s polygonálním závěrem, do střešní konstrukce vestavěnou osmibokou věží, předsíní a sakristií na severní straně. Loď kostela je 14 m dlouhá, 11,5 m široká a kněžiště má hloubku 6 m. Kostel kryje vysoká valbová střecha pokrytá šindelem. V interiéru se nachází oltář s obrazem archanděla Michaela (vysvěcen roku 1649) s novým obrazem namalovaným v roce 1670, obraz sv. Máří Magdalény v krásném vyřezávaném rámu (dar zdejšího rychtáře roku 1657). Boční oltáře Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a kazatelna jsou rokokové z let 1776-1777. Barokní část tvoří obraz Nejsvětější Trojice. Kostel má kazetový strop, v kněžišti se nachází dřevěná klenba napodobující pravou. Konají se zde pouze dvě mše do roka, jinak přístup do kostela umožní správce bydlící v jeho sousedství.

Renesanční zámek Moravský Krumlov se nachází v jižní části stejnojmenného moravského města. Historie zámku Na nejužším místě meandru vytvářeného řekou Rokytnou od jihu kolem Moravského Krumlova stával již v roce 1289 hrad, který náležel rodu pánů z Obřan. Zakládací listina z roku 1279 hovoří o Heraltu a Vojslavu z Obřan, purkrabím krumlovského hradu. Záhy po vymření rodu roku 1312 přešlo zboží na pány z Lipé, kteří jej však v roce 1369 prodali pánům z Kravař. Ti nechali krumlovské panství přebudovat na honosné středověké sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl zpevněn nejen předhradím, ale i vodními příkopy na západní a východní straně. Po vymření krumlovské větve rodu a následné krátké vládě pánů z Cimburka, se Moravský Krumlov stává roku 1447 majetkem Perolda z Lipé. Dokladem o prodeji panství je i významný zápis v zemských deskách. Počátkem 16. století se započalo s přestavbou hradu na renesanční zámek. Autorem návrhů je pravděpodobně arch. Leonardo Garda da Bisono. Během těchto úprav dostal zámek prakticky dnešní podobu. Podoba zámku Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, jíž byl vlastně obestavěn někdejší hrad. Jeho hlavní jádro tvoří dnes jižní křídlo zámku. Na jižní straně vjezdu se vypíná hranolová hlavní zámecká věž. Vlastní dvůr je zdoben na třech stranách a ve třech podlažích charakteristickými arkádami. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších zaznamenává střídání toskánského, jónského a korintského slohu podle jednotlivých podlaží. Druhé poschodí je ozdobeno erby pánů z Lipé a rodů s nimi spřízněných. Ojedinělou zajímavostí je nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem. Tato architektonická zvláštnost pochází z Janova, které majitel osobně navštívil. S rytířským sálem sousedí zámecká kaple. Mnohé ze zámeckých sálů prozrazují dodnes své specifické určení. V 90. letech 16. století byla na severní straně postavena jednoposchoďová budova se slunečními hodinami.     Slavní lékaři na zámku V roce 1536 byl do Moravského Krumlova povolán basilejský univerzitní profesor lékařství Paracelsus. Jeho úkolem bylo léčení Jana z Lipé. Lékař, vlastním jménem Philippus Areolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, proslul v dějinách lékařství především jako jeden ze zakladatelů lékařské chemie. V Moravském Krumlově pobyl téměř dva roky, po nevydařeném pokusu o vyléčení svého klienta, obávaje se trestu, potají zmizel. Jeho pobyt připomíná tzv. Paracelsova síň na zámku. V roce 1571 zavítal do Krumlova jiný proslulý lékař Johannes Crato z Kraftheimu. Crato léčil Čeňka z Lipé, byl také osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a později ještě Rudolfa II. V majetku pánů z Lipé zůstalo pak krumlovské panství až do pobělohorské konfiskace. Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. V 18. století byly na zámku provedeny poslední rozsáhlejší úpravy, které se týkaly zámeckého areálu i jeho okolí. Za úpravami stála kněžna Marie Eleonora Lichtenštejnové. Současně byl zasypán zámecký příkop, překlenuta cesta k pivovaru a západně od zámku založen anglický park, podstatně zvětšený až v roce 1910. Z kněžniny iniciativy byla také vybudována při krumlovském farním kostele rodinná hrobka krumlovské větve Lichtenštejnů. Po Lichtenštejnech se zámku těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, po roce 1945 se stal majetkem státu. Dnes je zámek v rukou Incheba Bratislava/Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově.    Zámek dnes   Zámek je obklopen rozsáhlým parkem. Zámek je známý i pro svůj spor o dvacet pláten monumentálního obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej - výjevy z dějin slovanských národů, který na zámku byl dlouhou dobu vystavován. Dnes byl bohužel přesunut do Prahy. Na zámku dnes najdete pamětní síň lékaře středověku Paracelsa. Expozici doplňuje výstava poštovních známek Klubu filatelistů A. Muchy v Brně, síň dr. Odstrčila, nábytek, plakáty A. Muchy. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zámek Ivančice, renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Oslavany, zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan, zříceninu Sedleckého hradu, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu hradu Kraví Hora, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit můžete také na rozhlednu Babylon nebo na rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete hned v Moravském Krumlově.

Most je kovové konstrukce a je určen pouze pro pěší. Spojuje Nádražní ulici s křižovatkou ulic Dobříšská a Radlická.