Východně od města přes údolí řeky Rokytná stojí na návrší mohutná kaple sv. Floriána. Kapli nechal vystavět kníže Antonín Florián z Lichtensteina a podle legendy tak učinil jako vděk za svoji záchranu, kdy se mu za bouře splašili koně a zastavili se na okraji srázu nad řekou. Kaple byla vystavěna v letech 1695-1697. Roku 1804 ji zpustošili francouzští vojáci utáboření u města. Až v roce 1833 došlo k obnově kaple z darů a sbírek. V 60. letech 20. století byla kaple a její vnitřní vybavení opět zdevastováno. Záchrana proběhla v letech 1968-1969. Po revoluci byly opět obnoveny přerušené tradiční poutě. V letech 1997-1998 prošla stavba nákladnou rekonstrukcí. Stavba byla vybudována z tesaného kamene, má tři vchody a čtyři vížky v rozích. Kaple se otvírá návštěvníkům několikrát do roka, zejména první neděli po svátku sv. Floriána (4. květen), dále pak při bohoslužbách a při konání koncertů.

Hlavní rokycanský kostel stojí kousek severně od Masarykova náměstí. Jeho historie sahá do dlouhé minulosti. První zmínka je někdy z počátku 12. století kdy se zde nacházel biskupský dvorec. Později pak byl v roce 1363 při kostele vystavěn klášter augustiniánů. Zanedlouho v roce 1421 byl vypalán husity a na jeho přibližném místě dnes stojí budova městského muzea. V roce 1784 zničil kostel velký požár a následně byla stavba přestavěna v pozdně barokním slohu. Tehdy však ještě bez věže, ta jako empírová byla vystavěna v letech 1821-1823. V kostele se nachází deskový obraz Snímání z Kříže (kolem roku 1500) a hlavní oltář (1760) se sochami od J.F.Platzera.

Rozhledna na Suchém vrchu (995 m) je nejmohutnější rozhlednou Orlických hor. Najdeme ji kousek od Jablonného nad Orlicí v Pardubickém kraji. Suchý vrch objevili turisté až mezi válkami. Roku 1928 zde byla postavena turistický objekt, který dostal jméno našeho prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. V letech 1931-32 vyrostla v těsném sousedství Kramářovy chaty 32 metrů vysoká vodárenská věž. Architekt Patrman při její realizaci myslel i na výhledu chtivé turisty a koncipoval ji zároveň jako rozhlednu. Pro turisty zde byly dvě vyhlídkové plošiny. Málokterá rozhledna u nás si prošla tolika stavebními a majetkovými peripetiemi jako věž na Suchém vrchu. Po roce 1938 vystřídala řadu majitelů a jmen. Nejdříve ji zabrala německá armáda, po válce tělovýchova Pardubice, poté čs. armáda a nakonec podnik RaJ. To už se jmenovala Tyršova a také změnila vzhled. Nejprve v šedesátých letech byla druhá terasa rozhledny zakryta proskleným pláštěm a o pár let později zmizela celá vrchní část pod kovovou kuželovou nástavbou a vyhlížet šlo již jen ze spodního ochozu. V roce 2003 byla již uzavřená chata poničena požárem a připravuje se její rekonstrukce. Rozhledna zůstala nedotčena a jejích 130 schodů na vyhlídkovou plošiny stále zdolává mnoho turistů, kteří se chtějí pokochat pohledem na Orlické hory a Jeseníky.

Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.