Tvrz Malotice stojí na jihozápadním okraji stejnojmenné obce. Dříve byla obklopena dvěma rybníky, nyní je jeden z nich již zavezen zeminou. Historie tvrze Malotická tvrz byla založena kolem roku 1400, kdy byl zdejší statek v majetku kutnohorského měšťana Martina Puše. Poprvé je tvrz v písemných pramenech zmiňována roku 1412 jako majetek Jindřicha Rohlíka z Trhlav, podruhé až roku 1461. Od 20. let 16. století byla tvrz v majetku Říčanských z Říčan, kteří zde provedli drobné renesanční úpravy. Roku 1557 Karel a Zdislav Říčanští z Říčan připojili Malotice k Zásmukám. V roce 1637 koupili zásmucké panství spolu s dvorem s pustou tvrzí v Maloticích Šternberkové a drželi je až do počátku 20. století. Ve století 18. nechali Šternberkové upravit palác tvrze na sýpku, v 19. století v něm byly byty a ve věži holubník. Podoba tvrze Areál tvrze tvořil obdélný palác, třípatrová věž a hradba, uzavírající dvůr. Přístup do věže byl zajištěn dvěma portály, dodnes dochovanými. Kromě hradby, zčásti zaniklé, se dodnes dochovaly, i když stavebně později upravované, všechny části tvrze. Areál tvrze je dnes nepřístupný, celkový přehled je však možno si učinit pohledem z povzdálí. Po návštěvě tvrze se můžete vydat také na pozdně barokní zámek Bečváry a po cestě ještě navštívit zámek Zásmuky. Jako druhý výlet do okolí se přímo nabízí město Kouřim a skanzen v Kouřimi. Budete-li mít čas a chuť, vydejte se i do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat. M.K.

Přírodní památka Magnetovec-skalní hřib se nachází na zelené turistické značce přibližně 6 km od obce Velké Březno (nádraží ČD). Ze zelené značky je pak nutno přímo k památce odbočit na okružní značenou cestu.Bazanitový skalní hřib je vysoký cca 6-8 m. Je pozůstatkem lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy. Spodní výlev je pórovitější a zvětralejší. Na tenké noze spočívá mohutný klobouk budovaný kompaktnější horninou, která více odolává zvětrávání. Cenná lokalita je od roku 1992 chráněnou přírodní památkou.  

Kaple původně kulatého půdorysu byla vystavěna na konci 18. století. Podle legendy zde byl napaden jeden muž velkým medvědem a v urputném zápase jej zabil. Kolem roku 1948 kaple zpustla a byla obnovena až v roce 1992. Zhruba 60 m od kaple v lese se nachází uspořádání kamenů, značících, že zdejší místo bylo posvátné ještě před postavením kaple. Přírodní svatyni tu tvoří kameny uspořádané do hranatého U v jehož středu stojí dva kameny připomínající menhiry.

Kostel stojící na Mírovém náměstí byl vystavěn v letech 1764-1772 na místě staršího kostela ze 14. století (sv. Michal). Dnešní stavba v pozdním baroku v sobě ukrývá hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty z roku 1656. Je na něm zobrazena Panna Marie jak rozmlouvá se svatým Petre a Pavlem. Dále zde můžeme najít kamennou křtitelnici rokokových tvarů, kazatelnu od místního řezbáře Jiřího Vančury. Varhaní skříň je původní, samotný stroj mladší z roku 1915. Kostel a jeho okolní náměstí se stalo místem natočení několika filmů - Rebelové a Kolja.