Lázeňské město Třeboň je významným turistickým, rekreačním a správním centrem Třeboňské pánve. Má necelých 9 000 obyvatel a je hojně navštěvované turisty, které láká zejména historie a příroda. Leží na Zlaté Stoce v okrese Jindřichův Hradec mezi rybníky Svět a Rožmberk, asi 20 km východně od Českých Budějovic. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v močálovité oblasti dnešního Třeboňska vznikla na obchodní stezce osada. Český název je poprvé doložen k roku 1262. Tehdy ves patřila do majetku rodu Vítkovců. Ve 13. století je Třeboň již uváděna jako město. Ve 14. století bylo město opevněno a přešlo do majetku Rožmberků. Těm patřila od roku 1366 nepřetržitě až do roku 1611 a toto období bylo dobou největšího rozmachu města. Vrcholu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Prosperita pro město přišla zejména v souvislosti s rozvojem rybníkařství. V jejím okolí byl vytvořen rozsáhlý rybniční a vodohospodářský systém, v těsném sousedství města byl založen rybník Svět a nedaleko i největší rybník v Čechách, Rožmberk. Ve městě působili jako správci oblasti známí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V17. století započal pokles významu Třeboně, který měl souvislost nejen s vymřením Rožmberků, ale velké rány pro město přinesla i Třicetiletá válka a morová epidemie v roce 1640. Od roku 1660 bylo město v majetku Schwarzenberků, kteří započali s obnovou města. Vesměs barokní úpravy tak daly Třeboni její současnou tvář. Třeboň má ojediněle zachovaný středověký hradební systém. Vstup do města střeží zachované mohutné brány - Hradecká a Novohradská a novější Budějovická. Součástí obranného systému města byl i dnešní renesanční zámek s rozlehlým parkem rozkládající se na jihozápadní straně historického jádra. Přirozeným centrem Třeboně je její náměstí, obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je radnice. Uprostřed náměstí se tyčí Mariánský sloup z roku 1781. V severozápadní části města stojí pozůstatky bývalého augustiniánského kláštera ze 14. století s kostelem svatého Jiljí. Na břehu Světa, asi 1,5 km od centra, se nalézá v přírodním parku Schwarzenberská hrobka.Na konci 19. století zde byly založeny sezónní lázně, využívající léčivých vlastností rašeliny. Největší novodobý rozvoj města začal po druhé světové válce. Lázně byly po roce 1950 postupně rozšiřovány a přebudovány na významné sanatorium pro léčbu chorob pohybového ústrojí. Sídlo zde má pivovar Regent, který se rokem založení 1379, řadí mezi nejstarší pivovary na světě. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj.

Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Na vrcholku vyhaslé sopky Velký Roudný byla na podzim roku 2007 otevřena nová dřevěná rozhledna postavená na betonovém základě. Dřevěná, dvacet metrů vysoká konstrukce má šest pater. Poslední kryté patro se nachází ve výšce 17 metrů. Na celou konstrukci se spotřebovalo 18 tun modřínového dřeva a výstavba si vyžádala celkem 1,3 milionů korun. Kapacita rozhledny je 16 osob.Rozhledna je volně přístupná.

Zhruba 6 km západně od Písku byla na vrchu Velký Kamýk postavena v roce 2002 telekomunikační věž mobilního operátora. Ocelový tubus s anténím nástavcem je vysoký 65 m. Vyhlídková plošina na kterou vede točité schodiště se nachází ve výšce 31 m. Rozhledna volně přístupná nabízí kruhový výhled do okolí.